Barbora Holubová – z Klatov přes Francii až na Slovensko.

Pokud by se mě v březnu 2014, kdy jsem přišel do Klatov, někdo zeptal kdo by mohl být vzorem pro mladé klatovské hráčky a hráče, asi by mě jako první napadl Pavel Prach či Karel Aušprunk. Že z hráčky, která docházela na tréninky talentů a v týmu starších žákyň U15 pomalu doháněla handicap pozdějšího přechodu z atletiky na basketbal, vyroste v průběhu několika mála let ligová hráčka, reprezentantka ČR a nakonec i internacionálka, tedy hráčka, která hrála či hraje v cizině, to bych si vážně netroufnul tipovat.
A stalo se a Bára Holubová je dnes názorným příkladem toho, že i z basketbalového klubu, jako je ten náš lze, díky pracovitosti, píli, nasazení, disciplíně a také víře ve vlastní schopnosti, se dostat nejen do nejvyšších pater českého basketbalu, ale při troše štěstíčka i do ciziny. Když mi „jen tak mimochodem“ , když jsme se v Klatovech potkali, sdělila, že odjíždí do Francie, kde v Lyonu posílí místní tým, popřál jsem jí především „Bon courage“ (Odvahu!), což si ještě pamatuji ze svého působení v alžírském basketbalu. A řekl jsem si, že Báru po čase, až se v Lyonu aklimatizuje, požádám o rozhovor.
A Bára mě znovu, pokolikáté už, zaskočila. Můj mail ji totiž nezastihl v Lyonu, ale v jedné z metropolí slovenského basketbalu v Ružomberoku. A aby bylo jasno, není to tak dávno, kdy v MBK Ružomberok působila aktuální trenérka USK ZVVZ Praha Natálie Hejková a vyhrála s ním 2krát ženskou Euroligu.
Zde je tedy interview a pod ním najdete i něco málo fotografií z Francie a i dvě ze Slovenska.
Báro, mnozí už ztratili přehled o tvé kariéře. Můžeš, prosím, popsat jednotlivé etapy, které máš za sebou a které tě dovedly z Klatov až do francouzského Lyonu a odtud pak na Slovensko?
Nemyslím si, že by těch týmů zase bylo tolik, nicméně po Klatovech jsem v roce 2015 začala hrát extraligy mládeže ve Strakonicích, ze kterých jsem poté od jara 2016 dostala možnost startovat i v ŽBL, a tak celkem 2 roky jsem strávila ve Strakonicích. Na sezónu 2017/18 jsem podepsala smlouvu s KP Brno a po dvouletém angažmá jsem odešla na další dvě sezóny do BLK Slavia Praha. Nebýt zranění byla bych ve Slavii až do loňské sezóny... Po roční pauze se mi ozval agent s nabídkou do Lyonu a já ji podepsala. Avšak ve Francii jsme se po dvou měsících rozešli a nyní působím ve slovenském MBK Ružomberoku.
Co nám můžeš říct o svém současné klubu ?
Ružomberok a celkově Slovensko je dosti změna oproti Francii a téměř milionovému Lyonu… Každá země je něčím zajímavá a všude se najdou krásná místa. Co se týče basketbalu, tak v Ružomberoku má klub jinou koncepci oproti Lyonu – jsme tady hodně mladý a nízký tým, tudíž styl hry je zde více „běhavější“ než ve Francii…
Na zahraniční hráčky jsou vždy kladeny větší nároky, klub jistě požaduje, aby se mu investice do zahraničních posil vyplatila. Jak jsi na tom ty? Jsou spokojeni? Jaké máš aktuální statistiky?
Bohužel ani v Lyonu ani zde, mi mé koleno zatím nedovolí fungovat na 100%. Na tréninkách teď nejvíce pracuji s fyzioterapeutem, dalšími věrnými kamarády jsou posilovna a rotoped... Za MBK jsem zatím odehrála jen jeden zápas a to proti Piešťanským Čajkám.
Strávila jsi 2 měsíce v prostředí, kde lidé moc neslyší na angličtinu. Jak se ti dařilo zvládat francouzštinu?
Pravdou je, že Francouzi zrovna rádi anglicky nemluví. Tréninky i zápasy se vedly ve francouzštině a spoluhráčky (či trenér) nám cizinkám vždy přeložily do angličtiny jen to nejnutnější. Stejně tak v restauracích či jiných podnicích si v angličtině sice objednáte, ale obsluha není zrovna dvakrát nadšená. 😊
A poslední otázka …. co fanoušci? Jaké jsou návštěvy na utkání a také, jak tě fanoušci přijali a zda se ti daří s nimi komunikovat?
V Lyonu je basket dosti populární. Je zde několik týmů, které hrají různé soutěže. Jeden z nich loni hrál Euroligu, letos nastupuje „jen“ v EuroCupu. Počet fanoušků mě velmi překvapil. Třeba jen na naše přípravné zápasy jich doma chodilo kolem 500. Myslím si, že obzvláště nás dvě cizinky měli rádi, protože jsme pro ně byly „něco nového“.
Možná to mohla být dobrá sezóna, každopádně i tak beru dva měsíce v Lyonu jako skvělou zkušenost, za kterou jsem ráda.
Co se týče fanoušků v Ružomberoku, tak zatím jsme na domácí půdě odehráli jen jedno utkání, avšak ale i zde je basketbal hodně podporován a množství fanoušků udělalo na zápase skvělou atmosféru.