Bez práce nejsou koláče

Začínám příslovím v titulku článku a hned následně použiji léty prokázanou pravdu „Špinavé prádlo se má prát doma“. Pan JUDr. Steidl napsal do Výsledkového zpravodaje , který je pravidelně po skončení víkendových utkání zasílám všem sponzorů, obchodním partnerům, spřízněným osobám a řadě přátel našeho BK Klatovy, cituji „…. vysvětlit ani nelze dobře vysokou porážku kadetů v Sokolově“.

Myslím, že to zase tak složité vysvětlit není.  Hodně se skrývá v samotném titulku. Něco pozornému čtenáři našich stránek naznačily i některé věty z komentáře k utkání v Řevničově s Novým Strašecím:

„I proto je veškeré úsilí a tréninková práce směrována k nezbytné změně herního stylu, k motivaci hráčů vstřebat a akceptovat tréninkovou náročnost, která by pak měla vyústit v očividný nárůst individuálních dovedností a ve svém souhrnu pak i k celkovému sepětí týmu, ve kterém bude zdravá vnitřní konkurence“

nebo

„Pokud v nejbližším období, další utkání je plánováno na 21.1. do Sokolova, nepolehnou naši hráči sebeklamu o své jedinečnosti, můžeme některé zásadní nedostatky, které jsou patrné i laikovi na krátkém přiloženém videu, výrazně eliminovat a nahradit je lepším provedením. Od práce ve cloně až třeba k atakování soupeře již na jeho obranné polovině.“

BK SOKOLOV  -  BK KLATOVY  92 : 54  (20:18, 20:9, 26:12. 26:15)

Myslím, že bych byl schopen „dobře vysvětlit“ takto vysokou porážku. Netýká se jen hráčů, ale bezprostředně i mě jako trenéra, neboť bychom měli tvořit jeden nerozdělitelný celek nejen administrativně. Ale jak jsem uvedl v úvodu „Špinavé prádlo se pere doma“.

Do utkání jsme šli s vědomím jeho důležitosti např. pro nasazení týmů do kvalifikačních skupin U17, s taktikou, která bude vycházet z agresivní nátlakové obrany až na samé hranici pravidel soustředěné na lídry domácího týmu, s tím, že žádný domácí hráč s míčem nebude mít ani vteřinu klidu. Důraz byl kladen pak na obranné doskakování neboť pod košem nám chyběl Petr Žák, kterému v minulých utkáních patřilo 8 z 10 našich obranných doskoků.

V tomto duchu jsme také začali, když  důvěru dostali kmenoví hráči U17 a spolu s nimi i Jan Kodyš s úkolem bránit lídra hostů Veselého (průměr 31 bodů na utkání, 3 trojky na utkání). Trojka Suchého, kterému se proti Sokolovu na podzim doma dařilo, znamenala naše vedení 10:4. Potom se však respektování dohodnuté taktiky začalo vytrácet a domácí nakonec  čtvrtinu vyhráli 20:18. Ve druhé čtvrtině jsme se tedy vrátili k základní sestavě, přineslo to však jen jedinou úspěšnou střelu z pole ze 7 pokusů a další nulu na kontě našich útočných doskoků. Aby ne, když jsme se pohybovali v uctivé vzdálenosti na perimetru. I když jsme páteční trénink věnovali takřka výhradně opakování, opakování, opakování a zase opakování našich akcí, nenašel se nikdo, kdo by dal naší hře řád. Někteří i působili, jakoby všechny tři akce, složité asi jako matematický příklad 1 + 1 = ?, na tréninku nikdy nenacvičovali. Bohužel mezi ně patřili i někteří z týmu U15 (!!??), kteří je praktikují již nejméně 3 sezóny !!?? Nepomohlo střídání, v technickém zápisu z II.čtvrtiny je zaznamenáno, že z 12 zakončení přímo zpod koše, jsme byli úspěšní jen 2krát. Teď se vraťte v textu nahoru a přečtěte si znovu pasáž o plánu vycházet z agresivní nátlakové obrany až na samé hranici pravidel.  Snad jen někdo, kdo netuší nic o existenci hry zvané basketbal, by nechápal naše 3 (ano slovy tři) osobní chyby celého našeho týmu za celý první poločas !!!??? Ten skončil 40:27 pro domácí především proto, že přes naše hráče procházeli nejen oba lídři, ale také jejich „nosiči vody“ jak horký nůž máslem.

Druhý poločas pak ukázal, jak moc jsme se opět vzdálili od vnitřní atmosféry, která tým provázela Vánočním turnajem v Plzni. Jistěže by účast Petra Žáka i Dominika Koláře mohla náš herní projev změnit. Za stavu, kdy hráč střídaný z důvodu špatné obrany konstatuje při odchodu z palubovky, že nevidí důvod proč by měl aktivně bránit, když na to se.ou i ostatní, ukazuje, že se naplňuje výše uvedené varování po utkání s Nových Strašecím.

Mezi hráči se rychle rozšířilo, že je „zařízli rozhodčí“.  Fakt, že hrajeme jen Nadregionální ligu je výsledkem neúspěšné kvalifikace v květnu 2022. NRL nemá kvalitní, ale pouze regionální rozhodčí, kteří jsou zvyklí spíše na utkání minižactva. Ale prohrát o 38 bodů nemůže nikdy být vinou rozhodčích !!! Zde souhlasím s názorem předsedy klubu.  Nebo rozhodčí nám dovolili pouze  1 útočný doskok za celý zápas? A byli to rozhodčí, kteří způsobili, že třeba Sazama dokázal ztratit špatnou přihrávkou míč  pokaždé, když mu ho někdo přihrál a  pak vyslat až takřka ke stropu trojku, která prosvištěla asi 1 metr vedle obroučky? Nebo …… ne, držme se toho, že špinavé prádlo se pere doma.

Statistika: Kodyš 13 – 6/3 – 4, Suchý 12 (2trojky z 5 střel ) – 2/0 – 0 !?, Petrovický Matyáš 8 (2 trojky z 9 střel) – 0/0 – 2, Zub 7 – 2/1 – 4,  Šlof 4 – 0/0 – 0 !?, Kolacki 4 – 2/2 – 1, Kotáb Patrik 3 (1 trojka ze všech 4 střel za celý zápas !?) – 0/0 – 0  !?, Veselský 2 – 0/0 – 1,  Melka 1 – 2/1 – 0 !?, Sazama 0 – 0/0 – 0.

Další utkání čeká naše Kadety U17 v sobotu 11.2. doma v derby s Jiskrou Domažlice, které náš tým má oplácet podzimní porážku.  Do utkání tedy zbývá ještě celých 20 dnů. Zda je náš tým využije k náročnému tréninku, na kterém budou všichni hráči bez výjimky naplno trénovat a nebo pouze přijdou, kvůli čárce v docházce  a se snahou nedat na sobě znát, že k náročnému přístupu k tréninku jim chybí potřebná fyzická kondice, se uvidí. Příklady táhnou. V období vzdoru zvaném puberta zejména pak ty negativní. O tom ale více v další „Chlapecké Miniglose“, kterou připravuji.

Hodilo by se napsat tradičně COME TOGETHER.  Tím si však u týmu U17 stále nejsem jistý.