BYLO NÁS PĚT
Dnes nepůjde o vzpomínku na klukovský román Karla Poláčka, titulek je spíše hořkým konstatováním situace, ve které se mladí "takřka muži" rozhodují o svých životních hodnotách. Pravidla basketbalu požadují od kategorie U15 a starší jako minimální počet 5 hráčů ke hře. Je skutečně jen minimálně utkání v sezóně v rámci soutěží ČBF, kdy by tým, ať již ženské či mužské kategorie, nastoupil pouze v tomto minimálním počtu. Tentokrát se to přihodilo našemu týmu Juniorů U19. Po frustraci z nepostupu kadetů do finálové nadstavby Ligy U17 a následného sestupu juniorů z Ligy U19 následkem reorganizace soutěže, se někteří hráči vydali hledat štěstí jinde, jenže jak se dnes přesvědčují „všude je chleba o dvou kůrkách“. A ti, co skončili úplně, tak toho už teď litují či brzy litovat budou.
Ještě na středečním tréninku měl trenér Ing.Svojanovský celkem pozitivní představu o hráčích, se kterými může na poslední utkání roku a to jak týmu juniorů, tak i posledního utkání týmů BK Klatovy v roce 2025, počítat. Osmička měla být na zápas s SKB Rokycany, kde náš tým letos na konci září odstartoval sezónu 2025/2026 vítězstvím 58:88, dostatečná. Problém začal až 48 hodin před startem utkání, kdy jeden hráč sdělil přes WhatsApp, že jede surfovat, aby následně druhý informoval o své cestě na Slovensko. Tedy půltucet. To už se v této sezóně stalo několikrát jak u Juniorů U19, tak i u týmu mužů „B“, jehož páteří je právě tým juniorů. Když však 24 hodin před utkáním přišla informace o „zalehnutí s chřipkou“ od Franty Kinského, začalo hrozit, že pokud praskne i některý ze zbývajících 5 článků řetězu, přijde nejen kontumační výsledek a finanční postih, ale i ztráta pozice jediného neporaženého týmu v soutěži a rozplyne se i naděje, že v sezóně některý z týmů našeho klubu vyhraje svoji soutěž.
BK KLATOVY – SKB ROKYCANY 93 : 57 (31:12, 18:10, 19:18, 25:17)
Pětice v čele s kapitánem týmu Žákem, dále s Kotábem, Kavkou, Kodyšem a kadetem Ševčíkem, začala zodpovědně v duchu vědomí, že obrana bude hrát rozhodující roli. Klasicky jen Honza Kodyš ve víru vášně zapomněl na instrukce a první čtvrtinu končil se 3 fauly. Hosté až v poslední minutě pochopili, že náš tým si nemůže dovolit faulovat, když nemá nikoho na střídání a jejich lídr Maňas se 3krát prosadil. Naštěstí 19bodový náskok jsme ve druhé čtvrtině navýšili na 27. Až příliš bylo na našich hráčích vidět, že než na diváky myslí více na vlastní statistiky a byla z toho hra, na kterou se nedalo během 3.čtvrtiny ani dívat. To také trenér hráčům připomenul na začátku poslední čtvrtiny, neboť hrozilo, že někteří z diváků půjdou raději dělat domů užitečnější věci než se dívat na košandu, když přišli na basketbal. A nelitovali. Kapitán Žák vydoloval poslední zbytky sil, zaznamenal v závěrečných 10 minutách minimálně 9 doskoků v obraně a 5 útočných, díky kterým zatížil konto soupeře 15 body, celkově pak 44.
Statistiky: Žák 44 - 9/8 – 2, P.Kotáb 22 (1x3) - 2/1 – 2, Ševčík 19 (3x3) – 0, Kavka 6 – 0/0 – 2, Kodyš 2 - 0/0 – 3.
Trenér: „Sice je příjemné slyšet od diváků, že se jim naše hra líbí, zejména když vidí, že řada akcí má hlavu a patu. Těžko se mi však odpovídá na otázky proč hráči najednou začnou, z ničeho nic, dělat jednoduché věci složitě i když musí sami cítit, že to k ničemu nevede. A hlavně není většině jasné proč z úspěšného kádru, který získával tituly krajských šampiónů, v žákovských ligách se pohyboval na špici tabulek dnes má problémy s počtem hráčů. Rád bych v mezisvátečním období potrénoval. V sobotu 10.1. jedeme do Sokolova a tam se bude rozhodovat o tom, který tým získá titul šampióna Nadregionální ligy.“
