CHLAPCI U15 – DO LIGY ANI NA DRUHÝ POKUS
Po neúspěšném vystoupení před 14 dny v 1.kole kvalifikace o postup do ligy starších žáků U15 mělo naše družstvo možnost reparátu v souboji s 2.týmem sk.B kvalifikace, basketbalisty ze Slaného.
Měl jsem původně záměr napsat a zveřejnit tento článek hned v neděli večer. Omlouvám se všem, kteří ho čekali. V neděli by můj komentář nebyl ničím jiným, než žehráním nad lidskou malostí, úvahou o tom, co dává některým lidem pocit, že jsou všemohoucí, zda droga nebo píšťalka. A tak jsem si raději dal 1 denní pauzu. Snad to bude tak lepší.
BK KLATOVY – ŠSK SLANÝ 59 : 72 (12:21, 28:36, 45:58)
Sobotní utkání v Klatovech nepřilákalo v poobědovém čase, kromě několika rodičů, mnoho dalších diváků. Tradičně chyběla i určená služba u stolku rozhodčích a tak se začínalo se zpožděním.
Náš tým začal opatrně a v duchu taktické přípravy na soupeře ze Slaného soustředil svoji pozornost na vůdčí osobnost hostů – hráčsky vyspělého rozehrávače Vebra. Pavel Černý plnil svoji úlohu osobního strážce velice dobře, dobře mu sekundovali i jeho kolegové z perimetru Kučera a Kohout a Vebr poznal, že to nebude mít v Klatovech lehké.
Na konci 7.minuty jsme vedli „jen“ 12:8, když soupeř bodoval přes podkošové hráče, které naši dlouzí začali bránit vždy až když hostující pivoti byli pod naším košem, dostali přihrávku od rozehrávačů a zakončovali. Nebo po jejich úspěšném útočném doskoku.
Začátek 7.min přinesl pravděpodobně klíčový okamžik utkání. V přechodu do rychlého protiútoku byl na půlící čáře zastaven náš Pavel Černý. Rozhodčí zákrok neposoudili jako faul, faktem ale je, že Černý odskákal s naraženým kolenem na střídačku. Radek Kohout si s obranou zrovna netyká a se přes něj Vebr chytil hned 9 body. Po dvou přidali oba podkošoví hráči. Šňůra 0:13 otočila skóre z 12:8 na 12:21. Nutno poznamenat, že jsme v těchto 4 hluchým minutách bez jediného našeho bodu neproměnili několik vyložených šancí a několikrát doslova darovali hostům míč špatnou přihrávkou. K dovršení všeho se hrálo bez přerušení a tak nebylo ani možné vzít oddechový čas.
Další průběh utkání byl charakteristický naší snahou srovnat skóre. Na začátku druhé půle jsme se přiblížili soupeři na nadějných 6 bodů. Místo vyrovnání ale přišly další ztráty, nedůsledné bránění hostujících pivotů a soupeř znovu bodově odskočil. Jeho vítězství o 13 bodů bylo zasloužené, jeho základní pětka, která odehrála prakticky celý zápas, dokázala hrát na jistotu s minimem ztrát či zoufalých střeleckých pokusů o ohrožení koše. Každý z hráčů plnil „svoji roli“ a v útoku dominoval s 23 body Vebr a oba podkošoví hráči Pecha a Janda.
Statistika:
Baselides 13 – 2/1 – 3, Černý 16 - 6/4 – 1, Kohout 9 – 5/1 – 2, Mach 7 – 3/1 – 5, Kučera 5 (1 trojka) – 0/0 – 4, Kalina 2 – 0/0 – 0, Šurý 2 – 0/0 – 1, Tůma 0 – 0/0 – 2, Hanuš 0 – 0/0 – 1, Kopecký 0 – 0/0 – 0.
V neděli ráno se vydal náš tým na cestu do Slaného, kde přesně v 11,00 hod začal rozhodující boj. Náš tým neměl co ztratit, mohl jen překvapit. „Hrajme každý tak, abychom vždy, když si na dnešní utkání v budoucnosti vzpomeneme, mohli říci, že jsme nechali na hřišti vše a odcházeli se vztyčenými hlavami bez ohledu výsledek“, s tímto pokynem trenéra šli naši hráči na hřiště. A celý tým si vzal jeho slova k srdci.
Obrana nedovolila Vebrovi rozehrát jeho hru a i když jsme opět propadali v podkošových soubojích, když jsme nedokázali řádně pokrýt do vymezeného území nabíhající domácí pivoty, drtili jsme domácí rychlým protiútokem, vedli 12:8, 19:10 a vyhráli první čtvrtinu 21:14. Když se v 2.min druhé desetiminutovky vyšplhalo naše vedení na 25:14 a do zlikvidování náskoku domácích ze sobotního utkání chyběl jediný koš, reagoval trenér domácích oddechovým časem. Po návratu na hřiště zvýšili domácí agresivitu jak v obraně, tak i při útočném doskakování po vlastních neúspěšných střelách. Získali tak i míče, které již někteří z našich hráčů měli pod kontrolou a nechali se o ně připravit agresivními hráči domácího týmu. Stejně tak jsme několik míčů ztratili po našich údajných útočných faulech. Šňůra 14:2 přinesla domácím vedení 29:28. Díky Pavlu Černému, který se rozehrál ke skvělému výkonu, jsme ale do šatny odcházeli s vedením 31:28 my.
V úvodu druhé půle jsme domácí znovu zaskočili. Díky soustředěné obraně jsme získali několik míčů a po rychlém zakončení našich akcí se vyšplhalo naše vedení na 37:29. Stále bylo o co hrát, kdo postoupí do ligy bylo zcela otevřené. I když dohánět náš náskok byl úkol domácích a ti také vystupňovali agresivní obranu i útočný doskok na maximum, což na straně druhé bylo v protikladu s naší zataženou obranou, která nedovolovala Vebrovi jeho průniky pod koš. I přesto netrvalo dlouho a na našem kontě bylo 6 osobních chyb proti jednomu faulu domácích. Stále jsme ale vedli, na začátku 9.minuty zvyšoval Černý, který obcházel tvrdě bránícího Vebra jak se mu zachtělo, na 45:37. Naděje stále žila. To by však nesmělo přijít další zranění Černého, který při obcházení obránce stačil žduchnout svými zády do obráncových natažených rukou (??!!) a zůstal ležet na zemi. Aniž by kdokoli z naší střídačky vešel do hřiště, tedy žádné „ošetření neproběhlo“, vykázali rozhodčí Černého ze hřiště kvůli „překročení limitu 15 sekund“ na zotavenou. Po svém návratu pak Černý během jediné minuty 3krát fauloval (spíše mu byl 3krát odpískán faul). Při prvním z faulů postupoval na soupeřův koš, byl atakován dvěma obránci, ale byl to on, kdo fauloval a přitom si ještě stačil poškrábat obličej. Následně pak, v posledním kroku dvojtaktu, fauloval Černý při své střelbě obránce, který ho z boku dobíhal a vrazil do něj (??!!). I když náš nejlepší hráč musel opustit palubovku a naděje klesly i přesto jsme i po třetí čtvrtině ještě vedli 45:42 i přesto, že domácím byly darovány 3 body za technickou chybu našeho trenéra. Ten vyskočil ze střídačky, aby vyčinil jednomu ze svých hráčů za ztrátu míče. Rozhodčí z opačné strany hřiště toto „ohodnotil“ jako nepřiměřenou a nevhodnou reakci. Jaksi zapomněl, že pravidla hovoří o nepřiměřené reakci na výrok rozhodčího, ne na reakci na počin vlastního hráče.
Popisovat poslední čtvrtinu nemá význam. Za vše hovoří to, že naši hráči za celý zápas nastřádali ve stažené zabezpečené obraně 27 osobních chyb, domácí hráči, kteří se agresivně snažili hrát do míče a obrátit vývoj pro ně se nepříznivě vyvíjejícího utkání pak měli 14 osobních chyb. Trenér Svojanovský i v závěrečné čtvrtině vyskočil z lavičky a gestem rukou nabádal své hráče k návratu do obrany a byla tu druhá technická chyba, pravděpodobně opět za nevhodnou a nepřiměřenou reakci, opět od rozhodčího stojícího na opačném konci hřiště. Do konce frašky zbývala minuta a půl. Po jeho nuceném odchodu do šatny se dočkal technické chyby i Honza Hanuš a pan Baselides, který se na střídačku posadil v roli asistenta. Paradoxem je, že v zápisu o utkání, který má náš klub k dispozici, nejsou, s výjimkou první technické chyby, další uvedeny. Takže ani není jasné, za co byly uděleny.
A výsledek:
ŠSK SLANÝ – BK KLATOVY 69:56 (14:21, 29:31, 42:45)
Statistika: Černý 18 – 6/4 – 5, Mach 9 – 1/1 – 4, Baselides 8 (vše jen v I.poločase) – 2/2 – 3, Kohout 8 – 0/0 – 1, Šurý 6 – 0/0 – 1, Kučera 5 – 4/1 – 4, Tůma 1 – 2/1 – 1, Hanuš 1 – 2/1 – 3, Kopecký 0 – 0/0 – 3, Kalina 0 – 0/0 – 2.
Vyjádření trenéra: „Nechci a ani nebudu svádět naše vyřazení na rozhodčí. První poločas odpískali celkem dobře, ve druhém podlehli atmosféře a pocitu, že mohou všechno. Myslím, že chybně a neúplně sepsaný výpis technických chyb v zápise o utkání je jen důkazem toho, že ztratili kontrolu jak nad utkáním, tak i sami nad sebou.
Na jedné straně musím klukům poděkovat, že do utkání dali, tak jak jsme si slíbili, srdce. Bojovali, povzbuzovali se, lavička žila s hráči na hřišti. Byli jsme snad poprvé TÝM! Přinutili jsme, dnes již účastníka Ligy U15, k maximálnímu výkonu a nebyli jsme daleko od senzace.
Ta se ale logicky nekonala. Stejně jako soupeř má naše družstvo jen „základní pětku“, za kterou je velká výkonnostní mezera. A přiznejme si, že nemáme hráče typu Vebra stejně jako nemáme tak dobré pivoty, jako Slaný. Nenápadné, zato velice efektivní. Co však je hlavním důvodem nepostupu, to je absence některých základních basketbalových dovedností, které jsou pro kategorii U15 již zcela standardní. Hráči jen s obtížemi a jen nárazově plní své hráčské role, které někteří možná ani neznají. Jsou silně orientováni na útok a podceňují význam obrany, neochota bránit je u některých velice výrazná, sklony k hráčskému sobectví se objevují zejména při nepříznivém vývoji utkání, tým není schopen držet určitý nutný výkonnostní standard déle než 5 minut a hraje v „dobrých a špatných vlnách“. Většina hráčů má strach z kontaktu s obráncem, místo zakončení, kde by hrozil střet s obráncem raději volí alibistickou přihrávku.
Čeká nás hodně práce. O tom , zda bude úspěšná rozhodnou hráči sami, kteří se ze všeho nejdříve musí naučit trénovat. Ano trénovat. Oni se totiž zatím jen zúčastňují tréninků. Rozhodne o tom ale i skutečnost, zda jim blízká budoucnost dá dostatečnou motivaci k osobnímu a týmovému rozvoji. Kluci jsou ve věku, kdy mohou za rok udělat šílený výkonnostní skok. Tedy pokud sami budou chtít. A já věřím, že utkání ve Slaném je natolik stmelilo, že chtít budou. Za rok to můžeme Kladnu nebo Slanému vrátit i s úroky.“
