Concerto di basketballo

Utichly továrny, utichly ulice,
usnuly hvězdy okolo měsíce
a z města celého v pozdní ty hodiny
nezavřel očí svých jenom dům jediný,

…….

Takto začíná jedna z neslavnějších  básní moravského barda Jiřího Wolkera „Balada o očích topičových“ ze sbírky „Težká hodina“. Trošku mi to připomíná dnešní dobu, neboť utichají nejen továrny, ale už nám hrozí, že utichnou i ulice, stejně tak jako utichá život ve sportovních halách a tělocvičnách. V pondělí zavřou divadla, koncertní sály a jediné, co nám zůstane bude mediální masáž z obrazovky, kde již déle jak 7 měsíců kraluje „vir s nejlepší PR,“ které kdo kdy kde v lidských dějinách spustil.

V sobotu 10.10. se tedy se svým milovaným sportem loučili, údajně pouze na 14 dnů, naši kluci U13. Naštěstí pan plukovník dělí rok na měsíce, měsíce na týdny a týdny na dny a nepoužil v českých zemích dosti nepopulární slovo „dočasně“. A že si to loučení na domácí palubovce proti spolufavoritům oblastního přeboru kluci opravdu užili, o tom svědčí holý fakt, že zejména první utkání to byl doslova koncert bez sebemenšího falešného tónu, koncert, za který by se nestyděly ani londýnská či new yorská  filharmonie.

BK KLATOVY -  BK SOKOLOV   91 : 20  (23:2, 31:7, 17:6, 20:4)

V jindy, na utkání našich kluků U13, docela slušně obsazené hale, si tentokrát mohli pořadatelé, vytírači podlahy nebo zdravotní služba vybrat opravdu podle libosti, kde se posadí. Rozcvičující se hosté působili velice kompaktně a sebevědomě a tak o nějakém podcenění nemohla být ani řeč. Na straně druhé bylo před utkáním klukům připomenuto vše, co zaznělo již na pátečním předzápasovém tréninku a  tým, který se stal před měsícem postrachem soupeřů na brněnském turnaji, po 4 odehraných minutách vedl po trojce (!!) Šnejdara 17:1. Když se na začátku druhé čtvrtiny zdálo, že by „basketbalový koncert“ začal ztrácet na rytmu (25:7), přišlo „presto“ v podobě 25bodové šňůry a již v poločase svítil na světelné tabuli neuvěřitelný stav 54:10. Ve svižném rychlém tempu pokračoval koncert basketbalové filharmonie BK Klatovy i ve druhé půli a nebýt několika málo falešných tónů v závěru, mohl se náš tým dočkat i slavnostní stovkové „tuše“ v pátém utkání z pěti dosud sehraných v této sezóně v Oblastním přeboru západních Čech.

Trenér Ing.Svojanovský: „Není větší radostí trenéra, než vidět své představy o hře na vlastní oči v provedení svých hráčů. V Brně jsme také hráli dobře, dnes to ale bylo ještě o level dva lepší“.

BK KLATOVY -  BK SOKOLOV   87 : 34 (25:7, 15:8, 25:9, 24:10)

Říká se, že po masopustu přichází většinou srač.a (fuj). Hosté ze Sokolova se v mezizápasové pauze zkonsolidovali, oklepali ze šoku, který jim náš tým svou hrou připravil a hlavně přeskupili své hráče v jednotlivých pětkách tak, že na úkor údernosti první pětky posílili sílu té druhé. Trenér: „Je poměrně složité motivovat hráče, kteří předvedli v prvním utkání na kategorii U13 doslova basketbal snů, aby podobný předvedli v krátkém čase znovu. Jednodušší to měla úvodní pětice. Ta sice své „dva party“ vyhrála 25:7 a 25:9, bohužel někteří už začali během hry polevovat, mysleli více jen na útok a bránit některým moc nevonělo. A začali také neproměňovat vyložené šance. Druhá pětka to měla těžší, musela už střežit ne jednoho, ale oba dva lídry týmu Sokolova. 18 obdržených bodů jí rozhodně vyčítat nemohu. Co však dokázali prakticky všichni zazdít z dvojtaktů, tak to bylo do nebe volající. Proměnit jen polovinu těch opravdu nejvyloženějších šancí, bylo by skóre na naší straně minimálně o 26 bodů vyšší. Teď budou mít kluci dlouho o čem přemýšlet. Kdy se podívají znovu do haly ví jen bůh a pan plukovník.“

Tabulka oblastního přeboru:

Jak je z tabulky patrné, dominuje náš tým jak počtem nastřílených bodů na 1 utkání (111,5), tak i nejlepší obranou, která povolila soupeřům pouze 19,2 bodu na 1 zápas. Nechme si tedy společně snít pohádku „V zdravém těle zdravý duch aneb jak se basketbalisté do hal a tělocvičen po 14 dnech znovu vrátili“ a věřme, že i po návratu neztratí náš tým nic na své dosavadní dominanci.

COME TOGETHER !

Čtenářům, kteří jsou zvyklí na naše fotografické či filmové přílohy ke článku se tentokrát omlouváme. Když bez diváků, tak bohužel i bez fotografa i videografa.