Derby jak má být. Drama až do závěrečné střely.

Další krok na dlouhé cestě, která skončí v druhé polovině května kvalifikací o účast v Lize U17, měli před sebou naši Kadeti. Nebyl to však krok jen tak ledajaký, čekalo je regionální derby, ve kterém měli rivalovi z Domažlic oplatit říjnovou porážku 64:60 z jejich palubovky. Během té prakticky 4měsíční pauzy se mnohé změnilo. Z podzimní sestavy zůstali pouze Kolář, Kotáb, Sazama a Kinský. Naopak se v týmu objevilo všech 6 hráčů U15 (roč.2009) a také Petr Žák, který se díky realizovaným změnám vrátil zpět do týmu. V derby nastoupil obětavě ve snaze pomoci i přesto, že strávil týden v posteli s horečkami. Náš trenér nemohl pro derby počítat s M.Petrovickým a T.Zubem, kteří trávili s rodiči dovolenou na horách. To naopak hostující trenér měl o dobrou náladu postaráno neboť se mohl spolehnout na řadu hráčů, kteří aktuálně startují v extraligových soutěžích U17 (Prokop Mach) a U15 (Vaněk, Kozel, Vaník, Mráz a Klička). Složení kádrů pro utkání tedy jednoznačně posadilo hostující tým do křesla favorita. Ale opět se ukázalo, že v derby bývá role favorita ošidná.

Chybami se člověk učí

To lze říci o prvních třech čtvrtinách utkání, kterým dominoval výkon Filipa Vaňka, domažlického odchovance, aktuálně výrazné opory Plzně U15 v extralize. Sice ze své oblíbené trojkové vzdálenosti trefil jen jednou, mnohokrát ale rychle pronikl „jak nůž máslem“ naší obranou a svůj dvojtakt s lehkostí a bez efektních fintiček zakončil košem. Náš tým bohužel střídal skvělé minuty s minutami horšími či dokonce hodně špatnými, pasáž mezi 3 a 8. minutou třetí čtvrtiny (14:1 pro Jiskru) nepomohl přerušit ani náš oddechový čas. Pokud na palubovku přišli hráči s úkolem minimalizovat ztráty, pak bohužel při prvním kontaktu s míčem sami míč ztratili. Celkem 9 našich ztrát za 3. čtvrtinu posadilo hosty do komfortního vedení 60:53 před posledním herním obdobím. Snad to bude, i přes klasické výmluvy pramenící z věku, pro naše hráče poučením. Nelze se ale nezmínit, že jinak pozorní rozhodčí v této fázi přehlédli několikeré porušení pravidla o krocích u hráčů Jiskry, které zaznamenal jak náš trenér, tak i pozorné oči těch příznivců Domažlic, kterým nejsou basketbalová pravidla cizí.

Kluci sahali po vítězství

Závěrečná  čtvrtina ukázala, že náš tým má srdce i týmového ducha. Doufejme, že mu zůstane i do dalších utkání a také tréninků. Lze totiž říci, že právě absence respektování toho, co často na trénincích, jako velmi důležitá věc, jde našim hráčům jedním uchem dovnitř a druhým okamžitě ven, byla tím nejvýznamnějším faktorem X na jazýčcích vah utkání. Až v poslední čtvrtině jsme začali plnit obranné úkoly tak, jak jsme měli a podařilo se nám zcela eliminovat Filipa Vaňka i Davida Kozla. Povolili jsme tak soupeři jen 4 body! Co však to bylo platné, když v útoku jsme místo zakončení alibisticky přihrávali nebo naopak místo finální přihrávky se snažili zakončit přes vysoké obránce. A „Bůh basketbalu“ nám ukázal svoji nespokojenost za vlažná přístup k tréninkům. A to v podobě nejkrutější … z 12 trestných hodů jsme v závěrečné čtvrtině utkání  proměnili pouhé 3!!?? A za stavu 63:64 nám nedovolil 24 vteřin před koncem trefit zcela otevřenou trojku a když jsme 1,8 vteřiny před koncem získali znovu míč a po oddechovém čase sehráli dohodnutý set, chyběl mu ten malý ale o to víc důležitý detail v samotném zakončení.

BK KLATOVY U17 - BK JISKRA DOMAŽLICE U17 63 : 64 (22:23, 13:16, 18:21, 10:4)

Statistika: Kolář 15 – 8/5 – 3. Kotáb 12 (2x3) – 4/4 – 1, Žák 7 – 4/3 – 0,  Melka 6 – 4/2 – 2, Šlof 6 – 3/2 – 2,  Kodyš 6 – 12/2 !!!??? – 4,  Kavka 6 – 0/0 – 2,  Kinský O.  3 (1x3) – 0/0 – 1, Veselský 2 – 1/0 – 0, Kolacki a Sazama 0 – 0/0 – 0.

Trenér Ing.Svojanovský: „Myslím, že všichni, kteří utkání viděli, museli být spokojeni s jeho úrovní. Osobně jsem rád, že se kluci vrátili ke hře, která je vynesla na Vánočním turnaji v Plzni až do finále. Opět jsme hráli srdcem a i když se na naší hře výrazně podepisoval pokles chuti náročně trénovat, snažili jsme se tento handicap nahradit bojovností a týmovostí, tedy věcmi, které nám v utkání v Sokolově i na lednových trénincích chyběly. Soupeř byl dnes silnější, než se vůbec dalo předpokládat. Jasně – derby. Na hráčích jako Vaněk, Kozel nebo Vaník či Mráz, jsou extraligové zkušenosti jasně vidět. Nám toto chybí a bylo by dobré, kdyby si kluci uvědomili, že zápasy a tréninky jsou spojité nádoby a že mít dres s jmenovkou na zádech ještě z nikoho hráče neudělal. Nenapadá mě teď nic jiného než přísloví „Komu není rady, tomu není pomoci“. I proto jsem hráčům také řekl po utkání v šatně, že pokud je už ani tento zápas nenakopne, nezbaví je falešné solidarity s těmi, kterým se nechce, pokud jim neotevřou oči chyby, které nás stály vítězství a které neustále a opakovaně řešíme na trénincích, pak jen marníme čas a naše práce je zbytečná“.