Ještě tvrdší střet s realitou !
V článku o sobotním dvojzápase nejmladších minižáků U11 žehrá kolega Petr Fleisig nad nízkým počtem členů kádru nejmladšího týmu, který reprezentuje BK Klatovy v této sezóně. Pozastavuje se na faktem, že se najdou jedinci, kteří musí z rozhodnutí rodičů (původně se mě chtělo napsat ze „zvůle rodičů“) strávit sobotu někde na lyžích namísto účasti na vyvrcholení první poloviny krajského přeboru – tradičního „derby utkání“ s Lokomotivou Plzeň. Jako kdyby tato sobota byla jediná, kdy se v této nastupující zimě bude dát lyžovat. HANBA !!!
Kolega Fleisig ně trošku svým titulkem zaskočil, neboť jsem měl vymyšlený identický a mít vedle sebe dva články se stejným titulkem by bylo žurnalistické faux pas.
Celé mi to připomíná podobně samostředné rodiče (kdo jsou ti klatovští nevím, ale nemám důvod na svém názoru nic měnit), jednoho mého svěřence zpřed cca 12 lety. Bylo mu 14 a jeho otec přišel s tím, že by ho poslal na super basketbalový 3týdenní kemp do Los Angeles. Ale že tam je podmínka, že musí alespoň na určité úrovni komunikovat anglicky. Moc chtěl do té Ameriky, učil se, využil každou volnou chvíli. I v autě na zápasy sedával u mě vepředu, sluchátka na uších a drtil tu angličtinu. A přišlo léto …. a nejen, že do žádné Ameriky nejel, maminka by prý během těch 3 týdnů umřela žalem a strachem, ale „za odměnu“ měl letět s rodiči, v termínu našeho srpnového soustředění, na dovolenou do Tunisu, kde se mluví arabsky a starší generace i francouzsky. Utekl z domu, druhý den ho ale policisti našli na nádraží a tak putoval s rodiči do Monastiru. Dnes basketbal nehraje, na angličtinu zanevřel, odešel od rodičů na Zlínsko kde jezdí s malou dodávkou.
Tvrdá srážka s realitou postihla o posledním hracím víkendu i náš tým Juniorů U19. Jak řekl trenér Svojanovský, tak jen on a možná dva tři nezlomní optimisté doufali, že se Junioři rozloučí se základní částí ligy U19 a také s rokem 2024 alespoň jedním vítězstvím. Opak byl pravdou a navíc i zde hrály velice důležitou roli absence klíčových hráčů. Nejen u juniorů, ale i u kadetů se v posledním období stalo módou být IN tím, že vynechám z důvodu „není mi dobře“ trénink/-y/ a protože trenér nekompromistě ctí zásadu „Kdo netrénuje, nehraje“, tak i zápasy. A tak se „množí“ ti IN nepoddajní hrdinové, kteří normálně chodí do školy, posedávají v restauraci u kofoly a před tréninkem píší zprávy, že jim není dobře, neboť si chtějí užít víkend doma s maminkou a tatínkem.
V nové pěkné hale v Nýřanech tedy:
BK GRIZZLIES PLZEŇ – BK KLATOVY 81 : 54 (20:9, 7:22, 33:12, 21:11)
Oba týmy byly oslabeny. Na straně domácích chyběl playmaker Jílek a také často s týmem trénující a do týmu hostující pivot Martínek. Na naší straně jsme neviděli Mráze, což znamenalo, že Žák zůstal pod oběma koši osamocen, také víkendová utkání neabsolvoval Patrik Kotáb (tržná rána v ústech) a Melka. Trenér tedy musel sáhnout k posílení hráči o 2 roky mladšími – dres U19 oblékli Ševčík, Kotáb K., Kinský F. Domácí začali impozantně, jejich nasazení, bojovnosti a rychlosti stál jako protivník náš tým, který překvapivě začal vlažně třemi ztrátami „hráče minulého víkendu“ J.Šlofa. 10:0 a na konci čtvrtiny 20:9. Slova trenéra však tentokrát v pauze mezi čtvrtinami hráči slyšeli a jak se i občas stane, vzali si je k srdci. Klatovská exhibice během druhé desetiminutovky a …. 7:22 a poločas tedy 27:31. Ještě nám patřily první 3 minuty druhé půle (34:41) a zdálo se, že bychom mohli tentokrát dostat Grizzlies v jejich doupěti. Bohužel přišlo něco nečekaného. Mnozí naši hráči v představě, že je již vyhráno, přešli na hru typu „Já jen za sebe, všichni ostatní za mě“, individuální snaha o zápis do statistik končila většinou ztrátami. Těch bylo za 7 minut, které zbývaly do konce čtvrtiny, hned 10 a domácí je zužitkovali na 100%. Trenér Svojanovský: „Prohrát 7 minut 30:2, to nepamatuji, kam až mi má paměť sahá“ A jaká byla reakce našich hráčů? Prostě odpovídající věku a mentální úrovni. „Já za nic nemůžu, to ostatní“, „Já jsem chtěl, ale spoluhráči se mi nenabídli“, „Hrál jsem help sideline a tak můj hráč zůstal volný“ (pozn. tuto obrannou kombinaci netrénujeme) atd. V posledním hracím období jsme nebyli schopni ani vzdorovat druhé pětce domácích.
Statistika: Šlof 16 – 5/4 – 4. Zikmund 13 (2 trojky) – 2/1 – 2, Žák 16 – 5/4 – 2, Kolář 5 (1x3) 2/2 – 1, Kotáb K. 3 (1x3) – 0/0 – 1, Ševčík 2 – 0/0 – 1, Zub 2 – 4/0 – 4, Kinský F, 0 – 2/0 – 0, Kinský O. 0 – 0/0 – 2.
Trenér: „I po vysoké porážce jsem přesvědčen, že v plné sestavě a s naladěním hráčů na herní kázeň a týmovou hru se toto utkání dalo vyhrát.“
Nedělní předobědová basketbalová show v novém, stále ještě budovaném sportovním areálu Slávia Praha Rokytka na Hloubětínské ulici přinesla pohledný basketbal a vysoké vítězství domácího týmu nad torzem klatovských juniorů. Ti, z 8 hráčů, které měl trenér Svojanovský v neděli k dispozici, byli pouze 3 (Žák, Kolář a Kinský O.), doplňovali je Šlof a Kodyš (oba U17 roč.2008) a Kotáb K., Kinský F. a Ševčík (U17 roč.2009). Torzo jako lidská socha s olámanými končetinami a bez hlavy, je opravdu odpovídající příměr. Proti sobotě chyběl F.Zikmund, který se na toto utkání již předem omlouval, navíc si v sobotu zranil koleno. Chyběl i T.Zub, který se po sobotním utkání omluvil spoluhráčům a trenérovi a v dalším období již nepočítá s účastí na trénincích a zápasech U19. Ze 14 utkání této sezóny nastoupil v 9 a zapsal 66 bodů, bez vstřelené trojky a s trestnými hody 36/12 = 33,3% úspěšnost. Tomášovi přejeme, aby své představy o basketbalu v budoucnosti naplnil
BA TYGŘI PRAHA „B“ - BK KLATOVY 92 : 61 (27:18, 25:19, 18:17, 22:7)
Domácí rezerva extraligového týmu, který jako jediný dokázal porazit v základní části plzeňskou Lokomotivu na nás vyrukovala hned se 4 hráči z extraligového áčka. K překvapení všech v hale však se v úvodu utkání dařilo našemu týmu, který díky herní kázni plnil vytýčené úkoly a ještě v 7.minutě jsme vedli 10:16. Potom ovšem domácí poznali, odkud jim hrozí nebezpečí a koho mohou nechat hrát aniž by měl snahu ohrozit jejich koš. Během 3 minut zaznamenali 3 trojky a 4 koše po našich zbytečných ztrátách a získali uklidňující vedení. Druhá desetiminutovka přinesla opět pěkný basketbal. Náš tým bohužel nebyl schopen, s ohledem na jediného hráče se snahou o útočný doskok, získat více než 1 míč pod soupeřovým košem, domácí doskočili a než se naši hráči postávající na perimetru vynadívali na snahu kapitána Žáka o doskok, už se kolem nich prohnali domácí „dobrmani“ a snadno zakončili rychlý protiútok košem. Hledání pětice našich hráčů, ve které by všech pět a ne jen 2 hráči dokázali plnit to, co se od nich chce a očekává, se nedařilo. Kdo příšel na palubovku okamžitě chyboval. Malý záblesk naděje byl na začátku druhé půle. To jsme drželi domácí, i přes některé neuvěřitelné chyby i rádoby zkušenějších hráčů (Kodyš, Kinský O., Kolář), domácí na 16 bodovou distanc. Závěrečná čtvrtina a „vraždění unavených neviňátek“. Žák a Šlof mleli z posledních sil, reakcí těch, kteří měli ukázat co dovedou, byly chyby, za které by se červenali i mladší minižáci. Takové „déjá vu“ 7 minut třetí čtvrtiny v Nýřanech s Grizzlies.
Statistiky: Šlof 22 (1X3) – 3/1 – 3, Žák 18 – 5/3 – 2, Kolář 6 – 2/2 – 2, Kinský F. 4 – 0/0 – 0, Ševčík 4 – 0/0 – 1, Kodyš 4 – 0/0 – 1, Kotáb K. 3 (1x3) – 0/0 – 2, Kinský O. 0 – 0/0 – 1.
Trenér: „Předseda BK ing.Křiváček tvrdí, že 8 hráčů je ideální počet pro utkání na hřištích soupeřů, musí se ovšem jednat o hráče, kteří se budou rvát o výsledek společně jako jeden muž. Dále musí platit, že mezi nimi nebude žádná primadona, jejíž přesvědčení o vlastní dokonalosti minimálně 5krát převyšuje reálný výkon na palubovce. Také ta osmička musí makat v obraně a v útoku preferovat zodpovědnost před neúnosnou míru rizika a hlavně nevymýšlet věci, které nemají své místo ani na tréninku, natož v utkání.
Základní část Ligy U19 je za námi a i když naše pozice do nadstavby, jako nováčka ligy, je celkem slušná, mohou příjít dva zápasy, kdy vypadnou dva tři hráči a nastane neúprosný boj o záchranu. A v takových situacích se odhalují charaktery. Máme tým, který až na Ondru Kinského a nyní i Tomáše Zuba, zůstává kompletní v kategorii U19 i v sezóně 25/26 a mohl by tedy zúročit zkušenosti získané v této sezóně. Základem musí být ale tréninková práce, nic nám v roce 2025 nespadne do klína jen tak, žádný ze soupeřů se z nás strachy nesesype. Zahleděnost do sebe, podcenění soupeřů i spoluhráčů, neochota bránit a držet herní kázeň není cestou k hrdosti na místo v týmu. Věřím, že zejména starší a zkušenější hráči se už konečně zbaví věčných představ, že jen oni vědí a vidí vše nejlépe a usměrní ty mladší, kterým to, co tým potřebuje zatím nedochází. Asi proto, že oni vědí vše nejlépe. “
