Kluci U11 - vydřená vítězství
BK Jiskra Domažlice : BK Klatovy 43:45 (8:18, 20:27, 29:38)
BK Jiskra Domažlice : BK Klatovy 47:48 (10:11, 20:15, 35:38)
První dva zápasy v roce 2025 jsme zvládli s odřenýma ušima. Je třeba ale říci, že na tento dvojzápas jsme odjížděli pouze s devíti hráči. A kdo zná pravidla minibasketbalu tak ví, že je to problém. V každé čtvrtině totiž musí nastoupit jiné pětice.
Ke cti Domažlic je potřeba říci, že nám dovolily střídat jako v dospělém basketbale.
To jsme my ale nechtěli a po domluvě s domácí trenérkou oba týmy nasadily vždy na sebe silné pětice (my hráli ve čtyřech vždy 1. a 3. čtvrtinu) a druhé pětice byly sestaveny z mladších hráčů nebo začínajících, či mírně pokročilých.
Oby zápasy byly jak přes kopírák. Naše silnější čtveřice vždy vytvořila mírný náskok a naše druhá pětice měla za úkol tento náskok vždy udržet.
Musím říci, že mě vždy více bavily čtvrtiny druhých pětic. Tyto mladší ročníky nebo začínající, či mírně pokročilí mezi sebou svedli dramatické boje. Ano, byly to boje spíše s basketbalovými pravidly a IČJ, ale nasazení, bojovnost a dětská radost z pohybu byla převažující. U nás se přesto projevilo to, že jsme ve druhé pětici měli dva hráče, kteří byli přeci jen o něco „zkušenější“, než domažličtí kluci.
Upřímně nemůžeme říci, že vyhrál lepší, ale vyhrál šťastnější, zvláště ve druhém zápase, kdy jsme ještě 15 sekund před koncem prohrávali o bod. V ten okamžik jsme si vzali time out, namalovali závěrečnou akci a světe div se, ona vyšla do puntíku, my proměnili a těsný náskok udrželi.
Na závěr bych tímto chtěl poděkovat domácí trenérce za vstřícnost a přátelské prostředí.
Pro nás je ovšem zarážející, že na zápas nejsme schopni odjet ani minimálně v deseti hráčích. Ano, řádí chřipky, ale sáhněme si do svědomí, jak je to s neustálými omluvenkami a zástupnými důvody, proč můj synek nemůže jet!
Kluci narozeni 2014 a mladší, kde jste??
