KLUCI U14“B“ SICE 2KRÁT PROHRÁLI, ALE …..

O víkendu pokračovala druhým dvoukolem liga mladších žáků U14. Náš „A“ tým  zvítězil jak v Praze s Tygry, tak i ve Slaném a zůstává společně se Sokolem Pražským a Sojkami z Pelhřimova jedním ze tří týmů, které dosud neprohrály. BLAHOPŘEJEME!

Béčko, tedy chlapci, kteří ještě patří do kategorie U13 ale v lize U14 startují  zejména pro získávání zkušeností ze soubojů s těžkými soupeři, které v Plzeňském kraji ve své kategorii prakticky nemají, se již oklepali z vysokých porážek z „klatovských derby“, mělo stejné soupeře. V týmu se objevil po doléčení zánětu úponů achilovky i kapitán Michal Baselides, který v derby citelně chyběl, a i když opět s problémy se sestavou, sehráli naši kluci dvě utkání, ve kterých se hráči přesvědčili, že start v lize U14 pro ně bude tou nejlepší zkušeností, kterou mohou aktuálně získat.

ŠSK SLANÝ  -  BK KLATOVY „B“    107:57  (30:8, 24:9, 33:19, 20:21)

I když se v týmu objevil Michal Baselides, nemohl trenér počítat s Matějem Škochem, který si k oteklému koleni ještě pořídil zlomenou klíční kost po pádu z koloběžky. Neúčast avizovali i Heřman a Bureš, oba z rodinných důvodů. Kraml (roč.2004) hrál za U12 v Rokycanech. Vše vypadalo tak, že tým na utkání neodjede pro „malý počet hráčů“. Naštěstí se podařilo vyřešit účast Štěpána Heřmana, s nedoléčeným rozříznutým ukazováčkem se obětavě rozhodl hrát Martin Hajdúk (roč.2004, který začal s basketbalem v listopadu 2004 na přípravce ve Švihově) a mimořádně přišel týmu ve svízelné situaci pomoci i Matyáš Hrach, který se jinak věnuje především lednímu hokeji. Problém byl tedy zažehnán.

Bohužel se však nepodařilo zažehnat problém v hlavách našich hráčů. Ti při pohledu na hodně vysokého domácího pivota Zýmu (odhaduji na 190 cm) složili zbraně ještě než utkání začalo. A podle toho i vypadala první čtvrtina. Přílišný respekt, bojácnost a především pak neskutečné ztráty  míče, to vše hrálo domácím do karet. Často na podruhé, ale i na potřetí či na počtvrté se domácí trefovali přímo zpod našeho koše, ruce Zýmy čněly vysoko nad rukama našich hráčů. Co však je nutné našemu týmu vytknout je fakt, že nebyl nikdo, kdo by k odraženému míči byl ochoten aspoň vyskočit, nebyl nikdo, kdo by nepustil svého hráče pod náš koš či ho odtlačil tak, jak to často hráči cvičí na tréninku. A vytknout je třeba i skutečnost, že se některým hráčům příliš nechce bránit a šetří v obraně síly na útok.

Ve druhé čtvrtině jsme čekali, že skóre trošku zkorigujeme. To by však museli z naší druhé pětky bojovat všichni a ne jen osamocený Hrach a již ve 2.minutě se vyfaulující Franěk. Znovu se ukázalo, že dvojtakt v plné rychlosti nezvládáme. Jak to však natrénovat, když na tréninku většina hráčů jde jen se 60% rychlostí.  Stálo nás to minimálně 12 bodů (Čiko, Hajdúk, Heřman ..).

Ve druhé půli již jsme mohli, stejně jako domácí, postavit výkonnostně nejlepší hráče. Prohráli jsme ji 33:19, když Zýma zaznamenal sám 24 bodů !! Závěrečná čtvrtina, kdy už naši hráči konečně začali hrát tak, jak umějí, nám přinesla vítězství 21:20. Faktem ale je, že domácí trenér nechal na začátku Zýmu odpočívat a poslal ho až na závěrečných 5 minut.

Statistika:

Frančík 15 – 6/3 – 1,  Baselides 14 – 10/2 ?? – 4,  Čiko 11 – 4/0 ?? – 4,  Hrach 8 (1 trojka) – 2/1 – 5, Franěk 4 – 0/0 – 5,  Adam 2 – 2/0 – 0, Šnor 2 – 2/0 – 1,  Hajdúk 1 – 2/1 – 0,  Heřman 0 – 0/0 – 1, Bezděk 0 – 0/0 – 0.

Za domácí … Zýma 41, Štěpnička 26.

BŠ TYGŘI PRAHA  -  BK KLATOVY „B“    73 : 63  (9:16,  23:10, 19:15, 22:22)

Matyáš Hrach měl hokej s Třemešnou, bylo nás ale 10, přišel Martin Bureš. Domácí tým je složený, stejně jako my, z hráčů roč.2003. Má však proti nám tu výhodu, že disponuje 4 hostujícími hráči z týmu Jižních Supů, kde zejména č.12 rozehrávač Šafařík (roč.2003) a vysoký pivoč č.14 Lízálek (roč.2003) patřili k oporám Jižních Supů na NF U12 v Písku.

Začátek byl oboustranně nervózní, my se poučili z doskoků Zýmy pod naším košem a vysoké hráče domácích pod koš tolik nepouštěli. Když jsme pak poznali, že s domácími se dá hrát, získali jsme převahu, kterou jsme vyjádřili i vítězstvím v první čtvrtině 16:9. A to i přesto, že jsme v této čtvrtině 15krát ztratili míč a povolili domácím 5 útočných doskoků.

Druhou čtvrtinu jsme ale nezvládli a to nás pravděpodobně stálo i vítězství. Nebyli jsme schopni ubránit Šafaříka, který nejen že sám zakončoval, ale chystal i skvělé šance pro své spoluhráče. V naší pětici se sice skoro všichni snažili, snaha je však málo, pokud vede k chybám. A těch bylo požehnaně. Opět řada ztrát míče v driblinku, špatné přihrávky, neproměněné dvojtakty. A hlavně absence obrany.

Věřili jsme ale, že ve druhé půli, kdy jsme již mohli dát dohromady silnější pětici, můžeme vývoj utkání otočit. Dvěma  koši v úvodu jsme minimalizovali vedení  domácích na 32:30. Následovaly ale minuty, kdy identické zákroky byly na straně naší posuzovány jako faul, na straně Tygrů jako čistá obrana. Když nám byl odpískán i útočný faul, začalo být jasné, kam utkání spěje. Domácí vydřeli díky tomu 10 bodové vedení.

Závěrečné hrací období pokračovalo ve stejném duchu. Bylo těžké se proti domácím vysokým hráčům prosadit ve vzduchu. Zbytečně jsme se báli akcí 1 na 1. V obraně jsme měli okénka, zejména Martin Bureš byl po sobotní absenci zase tak trošku mimo. Domácí získali 16 bodové vedení. Znovu se nám podařilo stáhnout na 10, blíž jsme se však již nedostali.

Nevadí. Přesvědčili jsme se, že se i v Lize U14 setkáme se soupeři, se kterými můžeme hrát vyrovnaná utkání. Přesvědčili jsme se, že pokud připustíme, aby si každý dělal na hřišti co se mu zachce a nerespektoval stanovenou taktiku, okamžitě toho každý soupeř využije. Naopak, pokud jsme disciplinovaní, dokážeme hrát vyrovnaně i se staršími soupeři.

Utkání se rodičům obou soupeřů líbilo. Na to, že většina hráčů byla roč. 2003 a někteří i 2004, mělo utkání velice dobrou úroveň.

Statistika:

Frančík 28 – 9/6 – 0 ???!!!, Baselides 13 – 10/9 super – 4,  Čiko 12 – 14/6 – 4,  Franěk 6 – 4/2 – 5,  Bureš 4 – 3/0 – 4, Adam 0 – 0/0 – 3,  Šnor 0 – 0/0 – 2, Heřman 0 – 0/0 – 1, Bezděk a Hajdúk 0 – 0/0 – 0.

Trenér: „Ve Slaném je to hra proti 2 výborným hráčům – Zýma je vysoký a má i cit pro odraz míče. Najít na něj zbraň při výšce našich hráčů nebylo reálné. Více se mi ale líbil Štěpnička. Také vysoký, rychlostně a technicky skvěle vybavený s tahem na koš. Škoda, že se mým hráčům ho nechtělo bránit. V Praze jsme sahali po vítězství. Ale opět jsme, u některých překvapivě, propadali v obraně 1 na 1. Je zajímavé, že na tréninku mají hráči problém se 1 na 1 prosadit. Tam všichni brání a útočník má problémy. Přijde zápas, soupeřův útočník se rozdribluje a obchází našeho hráče jako by tam nebyl. Ale na tom se dá pracovat a časem odstranit. Budeme-li ale  pokračovat tak, že se  před každým utkáním budeme strachovat, aby nás bylo vůbec 8 a to včetně těch, kteří nijak neoslňují ani v Oblastním přeboru, pak se možná ani vítězství nedočkáme. Ale i tak jsem stále přesvědčen, že i tak musíme Ligu U14 hrát. Ne proto, abychom se holedbali, že máme my a Pardubice v lize jako jediní 2 týmy, ale pro budoucnost těch, kteří jsou dnes poráženi, aby zítra mohli vítězit.“