Kluci U15 na severu Čech s 50% úspěšností
Jarní prázdniny jsou vždy velký problém, zejména pro týmy složené ze školou povinných hráček a hráčů. Napsat, že i když je termín jarních prázdnin s velkým předstihem znám a rodiče tomu přizpůsobují své zimní dovolené tak, aby jejich potomek mohl odehrát za svůj tým mistrovská utkání, to by mezi basketbalovou veřejností vyvolalo bouři smíchu a většina lidí by si myslela, že jsem se nadobro zbláznil. Opak je spíše pravdou a tak je období jarních prázdnin i obdobím překvapivých výsledků, kde ti, co prázdniny zrovna nemají, zaskočí týmy, které z důvodu absencí části hráčů nenastupují v tom nejsilnějším složení.
Pokud se nyní někdo domnívá, že tím chci v následných řádcích omluvit porážku našich starších žáků na vždy horké půdě v Litoměřicích či dokonce se uchýlit ke komentování výkonu rozhodčích v tomto utkání hodně podobnému tomu, co předvedl jejich kolega Pivovarský v Písku.
BK SLAVOJ LITOMĚŘICE – BK KLATOVY 62 : 49 (18:7, 15:10, 9:23, 20:9)
Loni jsme s identickým týmem Slavoje vyhráli jak doma, tak i na jejich palubovce. V této sezóně tomu bylo právě naopak. Ostatně když už ve třetí vteřině utkání náš nejzkušenější hráč doslova otluče lídra domácích na jeho obranné polovině, kde jsou sami dva a tak je vše jasné „jako facka“, kterou by si náš hráč zasloužil. Pak se nelze divit, že už ve 4.minutě Šlof na střídačku se 3 osobními chybami a na pětici na hřišti padá deka marnosti. Úsek od 4 do 9 minuty vyhrávají domácí 10:0 a zajišťují si uklidňující vedení o 11 bodů. Ve druhé čtvrtině zjišťujeme, že se naši hráči nejsou schopni (nebo ochotni) prosadit proti soupeřově obraně, kterou Sršni z Písku zdolali o 32 bodů. Vedení domácích se na konci poločasu vyšplhalo až na 16 bodů. Trenér Ing.Svojanovský: „V poločase jsem řekl klukům, co si o jejich hře myslím a vyjmenoval jsem některé věci a detaily, na které kladu důraz v tréninku, že je třeba je ctít neboť jejich nerespektování se nám může v utkáních zle vymstít. A pak jsem toto porovnal s tím, že právě tyto nedodržené věci a tyto nerespektované detaily, které oni nepovažují za důležité, rozhodly de facto první poločas ve prospěch Slavoje. Věřil jsem však, že zápas ještě není ztracen a poslal jsem tým na hřiště bojovat o vítězství, jako kdyby byl vyrovnaný stav.“
A opravdu, do druhé půle nastoupilo úplně jiné družstvo BK Klatovy. Najednou jsme byli schopni doskakovat v obraně i v útoku, získat míč ještě na soupeřově polovině a okamžitě vstřelit koš. Vedení domácích se povážlivě tenčilo. Čtvrtinu jsme vyhráli 23:9 a když jsme z prvního útoku posledního hracího období srovnali skóre na 42:42, schylovalo se k dramatu. Bohužel hned v první minutě odešel na střídačku s 5 fauly kapitán Kodyš a podobně jako v první čtvrtině, kdy jsme měli 12 faulů a domácí až 2 během poslední minuty, začaly fauly narůstat zase jen na naší straně. Především ale proto, že jsme zakončovali z uctivé vzdálenosti ve strachu z kontaktu s obránce a domácí naopak nebojácně vnikali až pod náš koš a stříleli z jeho bezprostřední vzdálenosti. Ukázalo se, že hlavně ti mladší, polovina hráčů, kteří nastoupili byla z U13 neboť … nemoc a jarní prázdniny, raději útočníkovi uhnou, než aby došlo ke kontaktu. Slzavý byl pohled na hráče, kteří na každém tréninku v posledních 3 letech věnují min.20 minut času box outu a v zápase se tváří, jako by to dělali poprvé v životě. Nebo hráče, který se chová v obraně situace 1 na 1 jako někdo, kdo přišel z ulice a má bránit Satoranského. 13bodová šňůra vrátila domácím i proto klid a také vítězství. Nutno říci, že zcela zasloužené neboť absence soustředění na zápas na naší straně, jak to nakonec ukázala již 3 vteřina utkání, byla ani ne nulová, spíše záporná.
Statistika: Šlof 20 (2trojky) – 2/0 – 3, Melka 11 – 2/1 – 4, Kodyš 9 – 4/1 – 5, Kavka 4 – 0/0 – 0 !!??, Kmetek 2 – 0/0 – 2, Kinský 2 – 0/0 – 4, Šnejdar 1 – 2/1 – 0 !!??, Kotáb 0 – 0/0 – 0.
Ráno je moudřejší večera. Bohužel se to u našeho týmu nepotvrdilo. Domácí Louny nastoupily opět s posilami z extraligových Levhartů Chomutov U14 a i když oba týmy měly poměrně dost času na řádné rozcvičení, neboť se zpozdil hlavní rozhodčí, začali domácí ve velkém stylu a naše hráče, asi z rozcvičení unavené, otrávené, stále se divící, drtili po 5 minutách 13:2 !!! To snad bylo ještě horší, než začátek v Litoměřicích či naše dva pověstné závěry v utkáních s Pískem. Trenér: „To, co kluci předváděli a jak se chovali na hřišti je těžké popsat. Melka, který se neměl hnout od domácího lídra, byl všude možně, jen ne u hráče, kterého měl bránit. Ten pohodlně dal tři zcela otevřené trojky. Kodyš zahájil hned od začátku útok na titul hráče s nejvíce ztrátami v utkání, Kmetek si krásně sbíhal pod koš pro přihrávku od spoluhráčů, co však to bylo platné, když ani jednou míč nechytil, Kavkovi měl jako obvykle velké odhodlání, ale basketbal potřebuje víc než jen odhodlání, Šnejdar s nataženým svalem jen zahříval střídačku a Šlof toužil více po svých trojkách než po tom, aby vtisknul naší hře řád. Nabízelo se probuzení hráčů osvědčeným způsobem „létající odpadkový koš“, jenže žádný nebyl v dosahu. Rozhodl jsem se proto dát hráčům najevo, že džbán mé trpělivosti s jejich až chorobným sebevědomím a pocitem výjimečnosti přetekl. Vyžádal jsem si oddechový čas a opustil jsem střídačku, kde zůstali hráči sami. Asi to bylo to nejlepší neboť až na 3.čtvrtinu v Litoměřicích vždy odcházeli po oddechovém čase na hřiště, kde pak dělali pravý opak toho, co jsme si řekli.“
To tomto zvláštním oddechovém čase asi zahlodalo svědomí Pepu Šlofa, který jako první vložil do své hra bojovnost, agresivitu a rychlost. Přispěl i příchod Franty Kinského, který si vzal příklad ze Šlofa a žádný hráč domácích, kterého Franta bránil, to najednou neměl vůbec snadné jako doposud. Ty tři trojky hlodaly asi i v hlavě Jardy Melky, který postupně přeřadil z dvojky na pětku, jen Kodyš zůstal u svých ztrát a Kavka u svého odhodlání, měl však štěstí, na hřiště se vracel brzy zpět neboť Kryštof Kotáb jen prezentoval, že když je na hřišti, tak náš tým brání prakticky pouze se 4 hráči.
Šlof svou aktivitou v obraně získal několik míčů a pohodlně zakončil, když trefil svoji první trojku, která znamenala vyrovnání skóre na 17:17, narostla mu křídla jako by vypil 3 litry Red Bullu. Spojité nádoby obrany a útoku nemohly mít lepší příklad. Čím úspěšnější obrana, tím lepší výkon na útočné polovině. Do poločasu jsme již vedli 30:21 a byla otázka, zda navážeme i ve druhé půli. Vedení nás uklidnilo, ale do konce bylo ještě hodně času. Naštěstí toto utkání řídil rozhodčí pan Jiří Veselý z Kladna a držel pevně otěže utkání ve svých rukách a nepřipustil ani náznak toho, čím oplývali jeho kolegové v sobotu. Druhý poločas náš výkon rostl, dominantní však byl „hráč utkání“ Josef Šlof. Bohužel ani v této pohodě se nedokázali prosadit kluci z U14 Kmetek a Kotáb.
BA LOUNY – BK KLATOVY 42 : 76 (5:10, 6:20, 14:24, 7:22)
Statistika: Šlof 38 (2 trojky)-3/2 – 3, Kodyš 13 – 6/5 – 2, Melka 12 – 3/2 – 4, Kavka 11(1 trojka) – 0/0 – 2, Kinský 2 – 2/0 – 5, Kmetek 0 – 0/0 – 1, Kotáb 0 – 0/0 – 0.
COME TOGEHER !
