Minižáci U12 - Easter Cup a zhodnocení sezóny
Ve dnech 6. - 9.4. se mladší minižáci zúčastnili domácího mezinárodního Easter Cupu. V naší kategorii se přihlásilo 11 týmů a ty byly rozděleny do dvou skupin. Náš tým byl zařazený do pětičlenné skupiny, kde byly dále týmy - Slavoj Litoměřice, USK Praha, Oberpfalz Hunters a Niners Chemnitz.
Ve čtvrtek jsme nejprve odehráli úvodní zápas se Slavojem Litoměřice (prohra 25:53) a odpoledne s německým týmem Niners Chemnitz (prohra 18:56). V pátek jsme naše zápasy ve skupině dohráli. Nejprve jsme vysoko prohráli s USK (20:62) a v posledním utkání ve skupině jsme byli blízko první výhře na turnaji. Celé utkání s dalším německým týmem Oberpfalz Hunters bylo vyrovnané, kluci bohužel nezvládli poslední čtvrtinu a celé utkání prohráli 24:32. Poslední místo ve skupině znamenalo, že v sobotu jsme měli volný den a v neděli nás čekala dvě utkání o celkové 9. - 11. místo. Nejprve jsme v brzkém ranním utkání těsně o bod prohráli s týmem Medvědi Tábor (22:23). Poslední utkání na turnaji pak přineslo konečně výhru. S týmem Basket Valmez jsme se celé utkání přetahovali o vítězství, nakonec šel zápas do prodloužení a v něm kluci šťastně o koš vyhráli (26:24). V konečném pořadí jsme obsadili 10 místo. Chtěl jsem, aby turnajové zápasy odehráli hráči, kteří v sezoně chodili pravidelně trénovat. Aby si porovnali svou výkonnost se stejně starými soupeři z různých týmů a samozřejmě, aby si celou atmosféru turnaje užili. Z tohoto pohledu účast kluků na turnaji určitě splnila svůj účel.
Pokusím se zhodnotit uplynulou soutěžní sezónu KP mladších minižáků U12. K týmu jsem přišel v rozehrané soutěži na začátku října 2022. Jediným soupeřem našich hráčů byl tým Lokomotivy Plzeň. Více družstev v Plzeňském kraji bohužel nebylo, což je velmi smutné. Odehráli jsme tedy celkem 12 zápasů, 6 na domácí palubovce a 6 v Plzni. Celková bilance je 10 proher a 2 výhry. Plzeňský tým byl výkonnostně nad naše síly a převyšoval nás i počtem hráčů. Po celou sezónu jsme trénovali velmi často v počtu 4, 5 nebo 6 hráčů. S tím nejde dělat zázraky. Kluci si např. za celou sezónu nemohli na tréninku vyzkoušet základní zápasovou situaci – hru pět na pět. Věřil jsem, že po sezóně se dá tým ročníku 2011 početně dohromady, neboť někteří hráči tohoto ročníku hráli a trénovali v jiných týmech BK. Bohužel se tak nestalo, nebyla ochota a tak jsem hledal pro 8 hráčů letošního družstva U12 co nejlepší řešení, aby u basketu zůstali. Po poradě a se souhlasem výboru BK jsem ukončil tréninky, kluci přešli do družstva U13 a od 24.4. tam začali trénovat.
I přes můj neúspěch konsolidovat současný tým U12 s výhledem na další sezóny si myslím, že to nebylo úplně zbytečných společných sedm měsíců. Za tu dobu jsme si našli k sobě cestu a kluci snad přistoupili na moji jednoduchou basketbalovou „cestu k úspěchu“ – perfektní střelba a správná mechanika střelby, perfektní ovládání míče, hra 1:1 a samozřejmě obrana. Pracovali jsme na odstranění nedostatků v těchto dovednostech, ale je to „běh na dlouhou trať“. To není otázka měsíců, ale spíše roku nebo dvou let, kdy by se při poctivém přístupu k tréninkům mohli kluci začít zlepšovat. Každý hráč této věkové kategorie (ale i starší) musí být pro soupeře nebezpečný, musí umět a chtít dát koš, přehrát svého soupeře a zároveň ubránit. To vše souvisí se zvládnutím všech výše popsaných basketbalových dovedností. Nikdy jsem neměl na hřišti rád jen „podavače míčů“ a pokud snad dokonce i nějaký trenér některému hráči v minižákovské kategorii (ale i u starších kategorií) zakazuje střílet (nebo namísto individuálních dovedností učí akce a systémy), tak se negativně a nenávratně podepisuje na jeho dalším basketbalovém vývoji.
Věřím, že všichni kluci u basketu zůstanou, začlení se do současného družstva U13 a budou jeho platnými hráči. A třeba si někdy vzpomenou na dobře míněné rady.
Ladislav Smáha
