Mladší žáci U14 – Utekli hrobařovi z lopaty !
Možná titulek, který ani nepatří k basketbalovým utkáním. Ale nejlépe vystihuje, čeho byla v neděli odpoledne slušně zaplněná hala BK svědkem. Nabízely se i jiné, rovněž příznačné titulky jako např. „Po hodech bývá sra…“, nebo méně vulgární „Pýcha předchází pád“ nebo i výstižné „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš“.
Začněme ale chronologicky a vraťme se do sobotního rána, kdy v 10,00 začalo utkání celostátní ligy mladších žáků U14, kdy náš tým přivítal soupeře z Prahy.
BK KLATOVY - SOKOL VYŠEHRAD 117 : 14 (23:5, 27:4, 36:0, 31:3)
Výsledek hovoří za vše. Snad za uvedení stojí fakt, že poprvé ve své basketbalové kariéře „ochutnali“ opravdu ligový zápas ti, které trenér Ing.Svojanovský postrádal kvůli nemoci, zranění či jiným důvodům na utkání v Písku. Radek Pavelec se prezentoval jedním košem a výbornou střelbou trestných hodů 4/3, Michal Kydlíček zatížil konto soupeře dvěma koši. Naprázdno vyšel jen Alexandr Ševčík, když neměl přesnou mušku při střelbě 2 trestných hodů. Do hry zasáhlo všech 13 hráčů soupisky a každý měl možnost v obdrženém herním čase ukázat jak na tom je.
I když trenér v reakci na ne zrovna potřebné nasazení a koncentraci, která je nezbytná pro kvalitní trénink, upozorňoval na nedostatky, kterých se hráči svým „bohorovým“ přístupem dopouštějí, jako by házel hrách na zeď. Netušil však, že na jeho slova, že se to týmu může vymstít již o tomto víkendu, dojde.
Hned od první minuty souboje s týmem Jižních Supů bylo zřejmé, že stanovené taktické pokyny pro obranné pokrytí dvou stěžejních hráčů soupeře naši hráči prostě neplní. Hosté dostávali volné prostory ve vzdálenosti 3 metry od koše, mohli pohodlně ukončit driblink, rozhlédnout se komu nahrají či bez tlaku obránce vystřelit. Postupně proto rostlo jejich sebevědomí a protože naši hráči soutěžili o to, kdo nedá víc dvojtaktů, vedli v 8.minutě 14:11. V závěrečných 3 minutách se již začalo zdát, že naši hráči již strávili nedělní oběd a probudili se. Bylo z toho naše vedení 18:14, ale opět jsme dostali laciný koš v poslední vteřině.
Druhá čtvrtina měla jednoznačně překlonit vývoj utkání na naší stranu. Soupeř totiž nasadil svoji slabší druhou pětku. Namísto naší dominance přišly laciné ztráty, soupeř nás trestal a namísto uklidňujícího náskoku jsme šli do šatny s mankem 1 koše 26:28 !!?? Naše pětice jen umocnila počet neproměněných dvojtaktů a nepřesných zakončení.
Dvoubodový náskok si hostující Jižní Supi drželi i po třetí čtvrtině a vše směřovalo k tomu, že půlroční tvrdá tréninková práce přijde v niveč. V případě porážky by totiž naše naděje na umístění, které by znamenalo postup do extraligové nadstavby, klesly již jen do teoretické roviny. Ve 3.minutě závěrečné čtvrtiny jsme šli opět, poprvé od 10.minuty první čtvrtiny, do vedení 42:41. V následujících 6 minutách jsme nedovolili soupeři skórovat, naopak jsme zvýšili své vedení na 46:41 i přesto, že pokračoval festival neproměněných šancí přímo zpod koše. Zcela nepochopitelně jsme však nechali jednoho Supa naběhnout nebráněného pod náš koš a drama vrcholilo … 46:43. A aby si to diváci skutečně užili, opět jsme nedali bez jakékoli obrany jasný dvojtakt z rychlého protiútoku a soupeř hned kontroval na 46:45. Vysvobodil nás až koš Melky 22 vteřin před koncem .. 48:45. Hosté si vzali oddechový čas a i když jsme se domluvili, koho speciálně musíme ubránit a jak, než naši hráči došli do obrany, vše bylo (stejně tak je to na tréninku) zapomenuto. Naštěstí se při zakončení dopustil hostující hráč kroků a tak stačilo již jen přejít na soupeřovu polovinu a tam míč udržet do konce. Ale aby náš tým podtrhl svůj hodně špatný výkon, stačili naši nejzkušenější hráči míč ještě ztratit. Soupeř však v časové tísni již dalekonosnou střelu od půlící čáry netrefil a tak jsme nakonec „utrpěli vítězství“.
BK KLATOVY - JIŽNÍ SUPI 48 : 45 (18:16, 8:12, 10:10, 12:7)
Trenér: „Již na trénincích v předzápasovém týdnu bylo znát, že některým hráčům vyrostlo sebevědomí po vysokém vítězství v Písku až nezdravě vysoko. Sobotní výsledek s Vyšehradem to ještě zvýraznil a i když před zápasem zaznělo, že Supi jsou zcela jiný level, než Písek či Vyšehrad, nevzali to kluci jaksi na vědomí. A ani varovné skóre po první čtvrtině nepřimělo sestavu pro druhou čtvrtinu změnit proti slabší pětce soupeře přístup. Pokračovali jsme s vlažnou obranou, nepřistupovali jsme dosti rychle a především agresivně k hráčům s míčem, v útoku hráli dva hráči a další tři jen stáli a dívali se. Soupeř vycítil šanci a my jsme až do poloviny čtvrté čtvrtiny tahali za slabší konec. Přiznám se, že při tom neuvěřitelném množství neproměněných dvojtaktů a střel ani nevím, co nakonec převážilo misky vah na naši stranu. Ne nadarmo se říká, že „Je snadné zvítězit, když vše vychází a vše se daří. Ale je skvělé, když se vám podaří zvítězit, když se nedaří a skoro nic nevychází“. A to byl náš dnešní případ. Chceme-li však zůstat dále ve hře o případný postup, pak především kluci musí zase spadnout z těch nebeských výšin nezdravého sebevědomí a vrátit se k našemu starému, ale dobrému „Bez práce nejsou koláče“. Nemůže se již stávat, že se třeba během kondičního cvičení zeptám, kdo šel rovinku na 100% a nepřihlásí se nikdo. Nemůžeme dále tolerovat, že akce, které trénujeme a cvičíme již více než rok, někteří hráči neustále zapomínají. Nemůžeme klusat tam, kde se má sprintovat, nemůžeme driblovat v chůzi tam, kde akce vyžaduje maximální rychlost. Prostě stručně a jasně – všichni si musí být vědomi, že Liga U14 je KP vzdálena přístupem hráčů několik světelných let.“
