Nezůstávám stranou, také se „Vrátím ….“

Tak jsem měl po té zrádné hře s TV na coronavirus špatné svědomí a navíc už jsem dál nemohl přehlížet SMS, WhatsApp zprávy či maily, které by se daly shrnout pod jednu větu: „Po klukách chcete, aby makali a co Vy. Makáte?“

No a tak, když už nám zavřel pan premiér Babiš halu, zrušil tréninky, nakupovat mi povolil jen od – do (ani nevím od kdy do kdy, protože to stále mění, aby ten coronavirus, co číhá u supermarketů na ty babičky a dědoušky a tedy i na mě, zmátl), vymazal mi z novoročních předsevzetí uplavat 2krát 40 bazénů týdně a výbor BK stále ne a ne se rozhodnout, zda  mám do služebního bytu nechat zavézt O2 TV nebo mám řešit příjem těch jediných pravdivých zpráv plných optimismu z kanálů ČT nákupem setoboxu,  rozhodl jsem se, že  po vzoru všech, kteří mi posílají videa,  si zahraji na moji vlastní TV, ostatně logo mého filmového studia mám z doby, kdy jsem točil filmy 😊.  Kvality řvoucího lva či leteckého pohledu na střechy nějakého lágru to nedosahuje, jsem skromný Moravák a mě to stačí.

Posuďte sami: https://www.youtube.com/watch?v=J1MFW0g4cyw

A aby comeback mého starého studia byl s plnou parádou, připravil jsem i projev ke svým hráčům, ostatně je to teď móda a dělá to kde kdo. 😊

Ten najdete zde:  https://www.youtube.com/watch?v=KsHBpDiy3X8 a také ve videogalerii na webových stránkách, které právě čtete.

Teď by tady měl být nějaký oslí můstek. Ale žádný mě nenapadá a tak mě pro tentokrát omluvte.

A taky jsem si ráno zalepil píchlou duši. Nemám samozřejmě na mysli tu duši  éterickou, nádherných tvarů a měnících se barev, která se objevuje ponejvíce u basketbalových trenérů, úředníků Ministerstva kultury, lovkyň perel v Polynésii a od roku 1989 u vrcholových politiků, kteří nikdy nepřijali žádný úplatek (všichni dva ale už bohužel nežijí), ale duši od mého kola. A díky tomu jsem mohl krátce po obědě vyrazit na svoji první letošní jarní vyjížďku. Počasí sice nebylo tak skvělé, jako třeba včera, ostatně posuďte sami … Izobary 36, 92, 157, Ventilační index 142 754 a Rosný bod neuvěřitelných 312. Ale patřím ke generaci, která věřila, že bude poroučet větru a dešti a tak mi oblaka nevadila. Asi je ta má generace skromnější, větrům sice poroučíme jen obtížně, často neúspěšně, a u deště nás naplňuje optimismus, že nám třeba zase začnou růst vlasy.

Jak uvidíte na fotografii pod článkem, po ujetí asi 8 kilometrů jsem se dostal na rozcestí, kde jsem se nebyl schopen rozhodnout, kam se dát. A protože by mě mrzelo, kdybych nestihl první trénink v době porouškové, otočil jsem kolo a uháněl k obzoru, kde se tyčila Černá věž. Tím chci vzkázat všem svým hráčům, že se také „Vrátím lepší – tedy náročnější, přísnější, tvrdší, nesmlouvavý, neoblomný …….atd.“

Pozn. Asi ty dozvuky hry na coronavirus s TV mají delší dobu rozpadu. 😊