Prohry, ale se ctí
V minulém týdnu jsme předehrávali dvojutkání ligy U19 proti vedoucímu týmu tabulky a velkému favoritovi na postup do extraligy, družstvu DBaK Plzeň „A“. Z plzeňského týmu jsme měli velký respekt, protože v dosavadním průběhu soutěže své soupeře výrazně přehrává a v jednotlivých utkáních často dominuje.
Do holek jsme proto před zápasy vkládali především odvahu, energii a bojovnost, protože právě to byla jediná cesta, jak se soupeřem alespoň herně držet krok. Dnes můžeme říct, že jsme navzdory dvěma porážkám rozhodně neudělali ostudu.
BK Klatovy - DBaK Plzeň "A" 36:65 (15:11, 5:13, 6:19, 10:22)
Do utkání jsme vstoupili s obrovskou energií. Hostující hráčky byly naším nasazením viditelně zaskočené a zpočátku si s námi příliš nevěděly rady. Díky energickému stylu hry, kdy nás bylo doslova plné hřiště, jsme dokázali s favoritem držet krok až do poločasu.
Po přestávce však hosté výrazně přitvrdili v obraně a pod narůstajícím tlakem jsme začali dělat chyby. Energii a nasazení se nám dařilo udržet, mnohem horší už to ale bylo s dodržováním taktických pokynů. Řada hráček navíc začala bojovat sama se sebou. K obrannému a fyzickému tlaku se tak přidal také tlak psychický. Na lepší výsledek jsme zkrátka tentokrát neměli.
DBaK Plzeň "A" - BK Klatovy 89:52 (22:15, 29:16, 22:9, 16:12)
Před druhým utkáním nám bylo jasné, že nás soupeř nepodcení a od úvodních minut nastoupí s podobnou defenzivní energií, s jakou zakončil předchozí zápas. Přestože se domácí prakticky okamžitě ujali vedení, opět jsme hráli s energií a chutí. Bohužel jsme však nedokázali dostatečně pružně reagovat na vývoj utkání po taktické stránce. Během přestávek jsme se snažili provést několik změn, jejich přenesení do samotné hry nám ale pokaždé trvalo příliš dlouho.
Na druhou stranu se nám v řadě případů dařilo rozebrat obranu soupeře a dostat se do dobrých střeleckých pozic. Tentokrát nám však chyběla potřebná úspěšnost v zakončení a řada slibných příležitostí zůstala nevyužita.
Komentář M. Kozla: „Za oba zápasy jsem děvčatům poděkoval. Z mého pohledu jsme rozhodně nezklamali a předvedli, na co máme. Musíme se ale podívat pravdě do očí – hráli jsme proti týmu, který trénuje třikrát až čtyřikrát týdně, a navíc ve zcela jiných podmínkách. Má k dispozici skills tréninky a díky většímu počtu hráček také výrazně konkurenčnější prostředí. O takových podmínkách si bohužel můžeme nechat jen zdát.
Vzhledem ke kvalitě a početnosti našeho kádru nejsme schopni podobné podmínky v tréninku nasimulovat. V zápasech pak jednoduše nejsme na takovou intenzitu a tempo dostatečně připraveni. Dalším problémem, se kterým jsme se potýkali, byla schopnost přenášet taktické změny do hry prakticky ze minuty na minutu.
Když ale vidím, jak holky v zápasech bránily po celém hřišti a s jakou energií většina z nich hraje, je to samo o sobě odměnou pro nás všechny. Bohužel jsme se opět setkávali s kolísajícím sebevědomím, které se u holek často odvíjí od počtu vstřelených bodů. Mají totiž stále mylně zakořeněnou představu, že hrají dobře pouze tehdy, když dávají body. Na tom musíme dál a dál pracovat, protože to je samozřejmě nesmysl.
Tak hurá do další práce!“