Soustředění chlapců U14 skončilo – těžko na cvičišti …..

Trenér Ing.Svojanovský: „Těžko se mi hodnotí začátek něčeho, za výsledek čeho jsem převzal zodpovědnost, aniž bych tušil, jak se skutečně věci mají. Kalhoty se nemají stahovat, když je brod ještě daleko. Ano, tým mladších žáků U14, který jako jediný z týmů Sportovního střediska BK Klatovy – chlapci bude startovat v celostátní ligové soutěži, má za sebou prvních 16 dnů druhé etapy přípravného období, Ta první etapa, v květnu a červnu, nebyla nijak slavná zejména z důvodu nízké účasti potenciálních hráčů na trénincích. Trošku mi to připomíná moje klatovské začátky s týmem tehdy U15. Ti kluci narození v roce 2000 si v nižších kategoriích určitým způsobem zvykli, že porážky svým počtem výrazně převyšují občasná vítězství a nebyli moc vstřícní „novému koštěti“, které chtělo dobře mést. Když však poznali, že když postupně naplňují náročné úkoly na trénincích, jsou najednou schopni držet krok i se soupeři, kteří je ještě nedávno hladce poráželi, pochopili, že směřují někam, o čem si dříve netroufli ani snít. A možná někde tady byl zlom, který postupně dovedl některé z nich až do nejvyšší ligy mužů.
Aktuálně je rozdíl v tom, že tehdy byl kádr týmu poměrně početný, dnes po covidové devastaci, která vyhnala děti od sportu, skládám tým v naději, že ještě během toho 1 měsíce, který zbývá do prvních ligových mistrovských utkání, seženu třeba i nováčky, kteří budou mít chuť to s basketbalem zkusit.
Zatím jsou naše řady prořídlé a navíc, i když se víc a víc poznáváme, si zatím nejsem zcela jistý, že kluci věří, že naše hra může mít vítězné parametry. Pokud se mi v nejbližším období podaří je přesvědčit, a spolu s nimi i jejich rodiče, jejichž role je stejně tak důležitá, né-li větší, než chuť kluků něco dosáhnout. Zatím tedy, chtě nechtě, se člověk musí smířit s absencí některých hráčů z důvodu dovolených či účasti na jiných aktivitách. Začátek každé nové cesty bývá většinou složitý, nakonec ale fakt, že na soustředění bylo 7 hráčů, když pak jeden musel po 3 dnech odletět s rodiči na 10 dnů do Ameriky, není sice chvályhodný počet, dává však naději, že teď už půjde vše lépe a lépe a lépe.“