Tým starších minižáků letos poprvé prohrál.

Jindřich Svojanovský, 3.4.2022

Na nadregionální turnaj ČBF U13  třídy „A“ se vydali o víkendu naši starší minižáci do Sokolova. Čekal je tam velice silný tým domácích a také tým BK Brandýs n.L. Sílu domácích náš tým poznal hned v prvním utkání, ke kterému nastoupil krátce po příjezdu. Naopak zklamáním pro nás byl zástupce agilního klubu z Brandýsa. Ten přivezl do Sokolova pouze 9 hráčů z kategorie U12, které trenér intenzivně připravuje  na NF ve Žďáru. Fakt, že hráčů bylo pouze 9 by nebylo tak tragické, kdyby to nebylo podobně už i na jiných turnajích. Horší je skutečnost, že tak byla znehodnocena třída „A“ turnaje. V ní by se měly potkávat špičkové týmy dané kategorie a to, i při vší úctě k dovednostem mnohých brandýských hráčů, tým o rok mladších chlapců nereprezentuje.

 

Festival neproměněných dvojtaktů a ztrát

Již při rozcvičování byla část rodičů, kteří náš tým doprovázeli i do vzdáleného Sokolova, zaskočena výraznou výškovou i fyzickou převahou domácích nad naším týmem, který snad s výjimkou Š.Kmetka je spíše nižšího vzrůstu a subtilnější konstrukce. Nebylo by to ale poprvé, co se obdobný obrázek naskytl, když ale přišlo na „lámání chleba“, dokázali naši hráči i fyzicky vyspělejší soupeře přehrát.

Už od úvodního rozskoku nabralo utkání na atraktivnosti. Postaral se o to zejména vysoký domácí pivot, který při svých nekompromisních nájezdech ke koši doslova „boural“ všechny, kdo mu stáli v cestě. Až když jsme museli vystřídat druhého našeho hráče, který po střetu s tímto hráčem skončil s pláčem na zemi a nebyl schopen pokračovat ve hře, konečně rozhodčí, po důrazném prohovoru k nim ze strany našeho trenéra, si dovolili odpískat prorážení. 12:12 a na našem kontě se objevilo prvních 8 neproměněných dvojtaktů. Do druhé čtvrtiny vyslali domácí  svého kapitána, který de facto obstarává veškeré zakončení útočných akcí. Není divu, jedná se o možná nejtalentovanějšího hráče nar.2011 v ČR vyrůstajícího pod přísným dohledem svého otce trenéra. Nikdo jiný, než kapitán našeho týmu Filip Šnejdar nepřicházel v úvahu k obraně tohoto hráče. I při enormní snaze Filipa však jeho útočník zaznamenal všech 18 bodů svého týmu ve 2.čtvrtině.  Bohužel zbývající hráči naší druhé pětky, kteří měli přehrávat zbývající domácí hráče, přijali negativní výzvu svých spoluhráčů a k 7 neproměněným dvojtaktům připojili ještě i 9 zbytečných ztrát míče, když udělali přesně to, na co jsou v trénincích upozorňováni, že nesmí udělat. Jedinou výjimkou, která zaslouží absolutorium, byl Lukáš Kydlíček, který své dvojtakty i přes faulujícího obránce většinou proměnil. 18:15. V prvních 7 minutách třetí čtvrtiny se nám podařilo zlepšit obranu a i přes další neproměněné dvojtakty, často po neodpískaném kontaktu s obráncem, jsme otočili skóre do vedení 41:36. Pak ale doslova propadli v obraně ti zkušenější a soupeř si 8 body v řadě vzal před závěrečnou čtvrtinou vedení zpět. 14:14 a celkově 44:41 pro domácí. A zbývajících 8 minut nemohlo přinést nic nového. Opět domácí útočící kapitán a náš bránící kapitán, kterému se bohužel nedostávala větší podpora od jeho spoluhráčů v duchu pokynu „zelená“. Domácí stále vedli o pouhé 4 body. Na naší straně se nám sice dařilo chodit do koše přes domácí obránce, když Filip vázal kapitána hostů „mimo oblast zakončení“, ale úspěšný dvojtakt byl v tomto utkání pro mnohé naše hráče takřka zapovězen. Nakonec 62:54 pro domácí, kde samotný kapitán domácích zaznamenal  34 bodů.

BK SOKOLOV U13 – BK KLATOVY U13   62 : 54  (12:12, 18:15, 14:14, 18:13)

Krátce po tomto utkání jsme nastoupili proti již zmiňovanému týmu Brandýsa n.L. U12. Hostující trenér střídal všech 9 hráčů, z nich ovšem ti 4 „nosní hráči“ odehráli možná 25 minut a ti méně zdatní pak po 5 – 7 minutách. Našemu týmu tento odklon od pravidel minibasketbalu vyhovoval neboť s ohledem na přípravný charakter utkání bylo pro nás lepší hrát proti silnějším, ale v sestavách dle mini pravidel. I v tomto utkání ale bylo zřejmé, že některé naše hráče nezastihl tento turnaj v té nejlepší pohodě. I zde vynikl fakt, že pokud hráči nerespektují určité herní postuláty a taktiku, které se věnují na tréninku, nejsou ochotni plnit obranné úkoly s nasazením, ale jenom napůl, začnou si vymýšlet a uchylují se k individuální hře bez koncentrace na přesnost přihrávek, negativně to vše dopadá do kvality či spíše nekvality  zakončení našich akcí.  Festival neproměněných dvojtaktů a ztrát míče pokračoval. Potvrdilo se, že i 1 rok věkového rozdílu má na konečný výsledek dosti výrazný vliv.

BK KLATOVY U13  -  BK BRANDÝS N.L. (U12)  66 : 27 (12:5, 25:2, 11:12 !!??. 18:8)

Trenér Ing.Svojanovský: „Pamatuji si dobře, kdy jsem v týmu žáčků Holic, které jsou cca 35 km od Svitav, před mnoha sezónami obdivoval hru mladšího z bratrů Welschových, Jirky. Bránil ho tehdy můj stejně starý 12letý syn a Jirka mu dával pořádnou sodu. Pamatuji dobře i Tomáše Satoranského v tomto věku. Budou to ode mě možná kacířská slova, ale to, čím se prezentuje 11letý Matěj Šnobl, je obdobné, co předváděli oba jmenovaní, ne-li lepší. Pamatujte si tohoto hráče, možná, že někdy za 10 – 12 let se budou moci naši hráči chlubit, že proti němu hráli. Turnaj byl pro nás velice významnou součástí přípravy našeho týmu na letošní Easter Cup, kde část týmu zasáhne do bojů v kat. U14 a ti mladší v kat.U12. Hlavním cílem ovšem zůstává finálový turnaj Mistrovství ČR v Děčíně. Porážka se Sokolovem mě mrzí neboť  v plné nahotě ukázala, jak našemu týmu chybí pravidelnější herní konfrontace s vyspělými týmy. Suverénní cesta KP, kdy v polovině zápasů jsme nastříleli soupeřům více než 100 bodů, zvedlo až nezdravě sebevědomí některých hráčů. Ti polevili v tréninkové píli, nasazení a to se dříve či později musí projevil. Možná přišla porážka v Sokolově právě včas a kluci se opět vrátí do tréninkového tempa z loňského podzimu. Po turnaji se přítomní rodiče dosti pozastavovali nad výkonem obou rozhodčích v našem utkání s domácími. Ano, chybovali, ano, většinou zákroky u nás posuzované jako fauly domácím odpouštěli. I zápis o utkání o tom svědčí, 1.čtvrtina – domácí 4 fauly, my 0 (což svědčí o nedůrazné obraně),  2.čtvrtina – 2, my 5, 3 čtvrtina – 2 a my 5, 4.čtvrtina – 3 a my 5. Ale to, že jsme v utkání nedali možná 25 – 30 dvojtaktů a ztratili řadu míčů špatnou lajdáckou přihrávkou, za to rozhodčí zcela určitě nemohou. A to se nezmiňuji raději o obraně. V ní si mnozí, rádoby zkušení, počínali jako Alenka v říši divů.“