Už se neblýská – u U14 černě zataženo
BK KLATOVY - SOKOL ŽIŽKOV 33 : 108 (4:32, 7:20, 12:34, 10:22)
Statistika: Mařák 2 – 2/0 – 2, Dort 3 – 2/1 – 0, Dolejš 2 – 0/0 – 2, Soukup 5 (1x3) – 0/0 – 3, Bečvář 9 (3x3) – 0/0 – 4, M.Diachok 12 – 7/2 – 1 Pangerl 0 – 0/0 - 2 Theimer 0 – 0/0 - 5
BK KLATOVY - JIŽNÍ SUPI 44 : 67 (8:22, 10:17, 14:12, 12:16)
Statistika: Janovský 1 – 2/1 – 0, Mařák 6 – 4/2 – 2, A.Diachok 0 – 0/0 – 0, Dort 2 – 0/0 – 0, Dolejš 8 – 0/0 – 3, Soukup 2 – 0/0 – 2, Bečvář 7 – 2/1 – 2, M.Diachok 9 (1x3) – 0/0 – 3, Theimer 8 – 7/2 – 2, Pangerl 1 - 2/1 – 3.
Po ligovém utkání našeho týmu U14 v Plzni se trenér Ing.Svojanovský, věčný optimista, zmínil, že se v druhém poločase již zablýskalo na lepší časy. Bohužel se však jednalo o zrakový klam, v sobotu ho jeho svěřenci přesvědčili o tom, že „zdání klame“. „Nikdy jsem neměl tým, ve kterém by se hráči smáli, když jejich spoluhráč nepromění dvojtakt. Nikdy jsem neměl tým, který v oddechovém čase pokyvuje hlavou nad pokyny ke hře a když se vrátí na palubovku, tak i ty nejjednodušší pokyny nerespektuje. Nikdy jsem neměl tým, kde by nebyl ani jediný hráč schopný přijmout pravdu a ne jen hledat důvody svých chyb všude, jen ne u sebe. Není nic tak ubíjející jako Sisyfovská práce“ konstatuje trenér.
Pozn. Sisyfovská práce je ustálené slovní spojení a rčení, užívá se jako přirovnání. Znamená zbytečné bezvýsledné úsilí, těžkou, ale marnou práci.
Nutno dodat, že i když po oba zápasy zaznívalo při oddechových časech z naší střídačky nejčastěji slova jako ztráty nebo box out, dokázali tyto pokyny trenéra hráči v nedělním utkání přetavit do celkem 50 ztrát. Dvojciferný počet jich dosáhli Bečvář a M.Theimer, tedy ti, kteří by měli jít herní kázní a kolektivním přístupem ke hře příkladem, ale opak je pravdou. Utápění se v individuálních akcích bez spolupráce se spoluhráči k dosažení bodů do statistiky nevede. Ale je to na nejkratší cesta ke ztrátám. „Tým mladších žáků je jediným zástupcem našeho klubu v celostátní ligové soutěži týmů spadajících do SpS. Hráčům ovšem chybí ani ne tak technika, ale hlavně herní kázeň a zodpovědnost ke kolektivu, snaha se něco naučit, přenést věci z tréninků do utkání. S tím se za těch 12,5 roku v Klatovech setkávám poprvé. Je mi z toho smutno. Kluci mají celý svůj basketbalový život před sebou, ale jsou zcela bez zájmu pro to něco vlastním přičiněním udělat. A právě proto, že to vím, tak je mi jich v podstatě líto“ dodává trenér.
