ZA NÁRODNÍM FINÁLE – OHLÉDNUTÍ č.3

Čtvrtfinále

Vítězný pátek byl za námi a tím pádem jsme již nemohli skončit hůře než loni v Ostravě. Ale do Písku jsme nejeli, abychom jen zopakovali či trošku vylepšili naše loňské umístění. Výhra s favoritem celého NF nám doslova dala křídla, až bylo nutné kluky trošku krotit.

V cestě mezi nejlepší 4 týmy NF, tedy k přímé možnosti boje zahrát si o vysněné medaile, však stál tým z Jihlavy BK VYSOČINA. Ano, právě ten tým, který tak suverénně porážel v září na turnaji v Hradci Králové všechny soupeře a v posledním utkání si vůbec nepřipustil, že by mu mohli být kluci odněkud z Klatov důstojným soupeřem. A stalo se to, co se většinou stává, na Jihlavu zbylo „jen“ druhé místo a my jsme se fotili s pohárem primátora Hradce Králové. Už i proto měl náš soupeř pro utkání s námi velkou motivaci.

BK KLATOVY  -  BK VYSOČINA  64 : 56 (23:11, 12:14, 14:13, 15:18)

Taktické šachy na začátku utkání s tím, která pětka bude hrát na kterou jsme zvládli a proti „vysoké“ sestavě soupeře s lídrem týmu Matějem Dáňou jsme postavili pětici Pytelka-Škoch-Hájek-Čiko-Hrach. Skóre otevřel Matěj Škoch,  prakticky až do 6 minuty byl vývoj vyrovnaný, vedli jsme především díky 10 bodům agilního Kryštofa Pytelky 14:11.  Pak ale potřetí v utkání fauloval Dáňa a trenéři Jihlavy ho posadili na střídačku. A jak se nakonec ukázalo, byl to rozhodující moment celého zápasu. Soupeř najednou nevěděl, co hrát a my jsme 9 body povýšili naše vedení na 23:11. Ve druhé čtvrtině na sebe šly „menší sestavy“ a další výjimečný talent v jihlavském dresu, Teodor Krejčí, nás začal ničit svými výbornými nájezdy do našeho vymezeného území. Když se pak k němu přidal Matouš Brunner měl náš tým co dělat, aby se soupeřem alespoň držel vyrovnanou partii. Čtvrtinu vyhrál soupeř 14:12, vedli jsme sice v poločase o 10 bodů ale rozhodnuto zdaleka nebylo. Bylo třeba udržet nervy na uzdě, poctivě se vracet do obrany a v útoku se držet toho, co umíme a nevymýšlet „novinky“.

Bylo to klíčové utkání a tak i třetí čtvrtinu jsme odehráli pouze s pěticí hráčů. Soupeř zlobil a naše vedení se ztenčovalo po zbytečných ztrátách při zakončování našich útočných akcí.  Na konci 3 minuty jsme vedli o 7 bodů 38:31, Dáňa ale již měl na svém kontě 4 fauly. V úseku mezi 4 až 6 minutou jsme se po oddechovém čase znovu vrátili k naší hře a výsledkem byla změna skóre na 47:33 a navíc soupeř ztratil po 5 faulu Dáňu. Jihlavští rozhodně ale zbraně nesložili a do konce čtvrtiny dokázali snížit na 49:38.

Závěrečnou čtvrtinu lze směle nazvat soubojem naší pětice s Teodorem Krejčím. Z 18 bodů, které Jihlava dosáhla, on sám nastřílel 13! Po 3 minutách už to bylo jen 53:47. Kluci však i díky dobré fyzické kondici závěr bravurně zvládli a byl tady postup do semifinále, tedy mezi 4 nejlepší týmy NF.

Na palubovce jsme vyhráli o 8, v hledišti byl boj urputnější, ale i tam nakonec zvítězili naši fanoušci. Děkujeme!

Statistika: Pytelka 21 – 4/2 – 2, Majer 10 – 9/2 – 4,  Frančík 10 – 0/0 – 0, Hájek 7 – 11/2 -3, Baselides 6 – 4/1 – 2, Škoch 4 – 0/0 – 1, Hrach 3 – 6/1 – 3, Čiko 2 – 0/0 -2, Franěk 0 – 0/0 – 3, Klozar 0 – 0/0 – 1, Kraml 0 – 0/0 – 1, Heřman 0 – 0/0 – 0,  Adam, Šnor, Bezděk a Hajdúk do hry nezasáhli.

Semifinále

Sobotní podvečerní utkání měla rozhodnout které týmy ze semifinále již budou moci večer oslavovat 100% medaili – buď zlatou nebo stříbrnou.  První dvojici tvořily týmy Pardubic a Opavy, druhou pak my a Sojky Pelhřimov. Na tribunách se vedly velké diskuze o šancích jednotlivých týmů, nejméně šancí se dávalo právě našemu družstvu z důvodu ve čtvrtfinále již znatelné únavy a také pro minimum zkušeností z „velkých zápasů“.  Nejsem si jistý, ale kromě našeho týmu, byly i před rokem v Ostravě všechny tři další týmy mezi posledními čtyřmi. Ale pustá je teorie a zelený je strom života !

BK KLATOVY – SOJKY PELHŘIMOV  72 : 59 (15:17, 17:10, 23:18, 17:14)

První čtvrtina odpovídala předpovědím odborníků. I když jsme před zápasem kladli důraz na to, že vítězně odejde ten tým, který bude lépe bránit, naše obrana byla za soupeřem vždy o krůček pozadu a proti jindy dobře bránícím našim hráčům se celkem pohodlně prosazovali i ti hráči soupeře, kteří jinak moc bodů nedávají. Jako by se naši hráči již předem smířili s tím, že se Sojkami nejde vyhrát. Jen 3 osobní chyby, z toho 2 Adam, za první čtvrtinu jsou jasným důkazem, že si naše obrana vzala dovolenou.  Chvála bohu toho soupeř nedokázal využít tak, jak by mohl a prohráli jsme jen 15:17.

Obrat v utkání nastal ve druhé čtvrtině. Naše pětice sice na začátku hloupě inkasovala, když jsme se špatně dohodli, kdo koho brání, pak však po celých 6 minut dovolila Sojkám jen 2 body z trestných hodů a sama jich nasázela do sojčího hnízda 15. Poločas 32:27, nic nebylo rozhodnuto.

Po domluvě v šatně se naše první pětka vzchopila, především začal zase hrát Kuba Frančík, kterému první čtvrtina hrubě nevyšla. Nezklamali ani Kraml s Heřmanem, kteří v první pětici nahradili Fraňka a Klozara a 5 bodové vedení jsme zdvojnásobili. Vedli jsme před poslední čtvrtinou o 10 a medaile už byly hoooooodně blízko. Ale kdo jednou sportoval, tak ví, že ten poslední krůček bývá ten nejtěžší.

Sojky začaly dobře, dvěma koši snížily na 55:49, pak však za to naše pětice vzala, znovu jsme vedli o 10  a na konci 6 minuty dokonce o 15. Sice jsme v závěru zbytečným spěchem a zkaženými přihrávkami trošku zahráli na nervy „klatovské tribuny“, ale vítězství jsme si již vzít nenechali! A na hřišti se začalo, stejně jako v hledišti, odkud jsme čerpali síly ve chvílích, kdy se nám zase tolik nedařilo, mohlo slavit. Věděli jsme, že máme medaili a náš velký sen už není snem ale realitou!!! Děkovačka byla víc než bouřlivá!

Od sezóny 2006/2007, kdy mladší žáci TJ Klatovy přivezli poprvé  v historii basketbalu v Klatovech z Mistrovství ČR stříbrné medaile, náš klub medailové umístění nezaznamenal!

Statistika: Baselides 14 – 3/2 – 0, Pytelka 14 – 6/2 – 0, Čiko 10 – 0/0 – 1, Frančík 9 – 3/1 – 0, Majer 8 – 4/1 – 4,  Hájek 8 – 8/4 – 4, Heřman 5 – 2/1 – 2,  Hrach 2 – 0/0 – 1,  Adam 2 – 0/0 – 2, Kraml 0 – 2/0 – 0, Škoch 0 – 0/0 – 1, Franěk 0 - 0/0 – 0, Klozar 0 – 0/0 – 0. Do hry nezasáhli , podobně jako u soupeře, tři hráči - Šnor, Bezděk a Hajdúk.

A protože „sliby se mají plnit“, následovalo něco, v co snad jen kluci, trenér a asistent věřili, že bude na pořadu už v sobotu večer. Ptáte se co?  Stačí se podívat na ilustrační foto k tomuto článku. I důchodce a vážený otec rodiny mohou mít klukovská srdce.

…. poslední pokračování  s podtématy  „Velké finále“ a  „Oslavy a závěr“ čekejte během víkendu …