Senzace!! Kluci U15 vezou nečekaná vítězství z Písku i z Plzně!!

Jindřich Svojanovský, 3.10.2022

AKTUALIZOVÁNO !!!

Je těžké napsat objektivní článek, když máte za sebou asi nejskvělejší víkend v „pocovidové době“. Vítězství nad Sršni Písek na jejich palubovce, večer pak konečně výhra fotbalové Sparty poprvé, po 5 remízách, od 20.8. a vítězný nedělní duel „V pravé poledne“ s týmem, se kterým je již od přípravek každý zápas specifický faktem, že je tady vzájemně vybudovaná motivace, se kterou roste kvalita obou týmů.

Nejdříve bych ale chtěl všechny, kteří čtete tyto řádky seznámit s těmi, které jsem donedávna, až na vzácné výjimky, nikdy nejmenoval neboť síla kolektivu vždy stojí vysoce  nad sílou jednotlivce. Zde jsou hráči, kteří mají na senzačních víkendových vítězstvích svůj nezpochybnitelný rovnocenný podíl, ať hráli 40 minut nebo 2, ať dali 20 bodů či žádný:

Kavka Bernard, Kinský František, Kmetek Štěpán, Kodyš Jan, Kolacki Viktor, Kotáb Kryštof, Kydlíček Michal, Melka Jaroslav, Pavelec Radek, Ševčík Alexandr, Šlof Josef, Šnejdar Filip a Veselský Lukáš. Pěkně podle abecedy, aby se někdo necítil upozadněn či jiný upřednostněn. A nezastavujte se nad tím, že tam figurují i Kavka se Ševčíkem, kteří v Písku a v Plzni ani nebyli. Výkon týmu, který přináší výsledky není otázkou jednoho či dvou utkání. Pracuje se na jeho úrovni každý trénink, kde každý hráč přispívá svým dílem k celkovému pozitivnímu (někdy i negativnímu) dopadu na úroveň naší hry. A proto i oni patří mezi strůjce obou vítězství.

BK SOKOL SRŠNI PÍSEK  -  BK KLATOVY 68 : 74 (15:14, 20:18, 13:16, 14:14, 6:12)

Doslova z ničeho vybudoval za 27 let basketbalový fanatik M.Janovský klub, který je již delší čas v ČR nedostižným vzorem práce s mládeží. Dnes je jediným klubem, který se v ČR může pyšnit, sice strakonickým rodákem, který se ale basketbalu učil právě v Písku, Vítem Krejčím, dnes jediným českým hráčem v NBA. A trvalé úspěchy mládeže začaly postupně přinášet i ovoce v dospělých. Letos na jaře bojovali písečtí muži, mezi kterými najdete i klatovského odchovance Jakuba Šurého, o postup do KNBL proti Slavii Praha.

Před rokem na začátku září jsme s hráči roč.2008 domácí Sršně důkladně zaskočili, když jsme jim v prvním ligovém utkání pro oba týmy nastříleli 100 bodů a ubránili je na 36. Více o loňském utkání si můžete přečíst zde:  https://www.basketbal-klatovy.cz/novinky/vitezny-vstup-na-ligovou-scenu--3083 . Loni se mladí Sršni na chodbě dohadovali, kde vlastně jsou „ty Klatovy“ a podivovali se nad tím, že se „i tam“ hraje basket. Letos to už věděli a nastoupili s obrovským odhodláním odčinil loňskou porážku. Na hostování získali výborné hráče z Českých Budějovic a především po celý rok tvrdě pracovali. A i když naši hráči byli varováni před podceněním domácí sqadry, brali to spíše už jako „trenérův folklór“. O to více pak byli zaskočeni skvělou obranou i úspěšnou střelbou domácích hráčů. Možná se domnívali, že otočí vývoj utkání ve druhé čtvrtině jako ve středu s Domažlicemi, ale ouha. Domácí šli do šaten notně povzbuzeni vedením 35:30. Horko těžko jsme se rvali o každý míč i ve 3.čtvrtině, kdy na nás ještě více začala doléhat triskní úspěšnost střelby zpod koše a také z trojkové  vzdálenosti (7/0 !!??). Do poslední desetiminutovky se šlo za vyrovnaného stavu 48:48. Zde se nám ze stavu 53:50 podařily 3 rychlé akce a otočili jsme skóre na 53:56. Domácí srovnali 56:56 svojí čtvrtou trojkou. Po našem dalším koši byli jen jednou úspěšní z trestných hodů a koš Lukáše Veselského nám opět dal 3bodové vedení. Ale opět přišla vyrovnávací domácí trojka na 60:60. My trestné hody nedali, ale ubránili jsme stav 60:60 a 1:32 před koncem základní hrací doby znamenal koš Šlofa naše 2bodové vedení. Domácí vsadili na trojky, my jsme dobře doskakovali ale v útoku opět zůstaly naše dvě šance bez úspěchu a bylo by alibistické se vymlouvat na neodpískaný faul. Vydrželi jsme až do času, kdy zbývalo již je 5,6 vteřiny a my vyhazovali míč na naší obranné polovině. V oddechovém čase jsme si řekli, jak ten zbývající čas dohrajeme. Poprvé kluci splnili taktiku na 100% - po faulu domácích, který se dal pískat i jako nesportovní, zbývalo 3,5 vteřiny. Stejné vyhození a opět jasně nesportovní faul domácích. Ale opět jsme vyhazovali pouze z autu a do konce zbývalo 1,4 vteřiny. Stačilo potřetí zopakovat úspěšné a slavit vítězství. To by si ovšem Pepa Šlof nesměl „vymyslet své řešení“, které nikdo ze spoluhráčů nečekal. Míč mu vypíchl písecký rozehrávač a jen odhodil míč směrem k našemu koši. A spravedlnost za naši nedisciplinovanost slavila úspěch – 62:62 a prodloužení. Trenér Ing.Svojanovský: „Naštěstí si kluci v tuto chvíli uvědomili, jak moc svým nezodpovědným přístupem po většinu utkání, který vyvrcholil doslova darováním vyrovnávacího koše Sršňům, bodli sami sobě nůž do zad a znehodnotili  tvrdou práci celého týmu od května až do dnešního dne. V prodloužení sice šli domácí do vedení ale my jsme kontrovali dvěma koši Veselského a pak obranou, která pracovala na plné obrátky. Ve 3.minutě (66:66) jsme po koši Šlofa a jednom trestném hodu Šnejdara vedli 66:69, domácí se ale košem znovu dostali na rozdíl jediného bodu. Pak byl při dvojtaktu faulován Lukáš Veselský a to tak, že to nešlo neodpískat. A Lukáš dal oba trestné hody. Ubránili jsme, vyslali do rychlého protiútoku Melku a byl z toho konečný „and one“ a naše vydřené vítězství.“ O výrazném zvýšení kvality píseckých Sršňů svědčí i jejich nedělní vítězství nad o opory oslabenou Jiskrou Domažlice 88:49, když ještě loni si z Písku vezli hráči Jiskry vítězství 86:49.

Statistika: Šlof 26(2 trojky) -4/2 – 4, Veselský 16 – 2/2 – 3, Melka 15 – 7/7 – 1, Kinský 8 – 5/4 – 0, Šnejdar 5 – 4/1 – 3, Kodyš 4 -2/0 – 4, Kolacki 0 – 0/0 – 2, Pavelec, Kotáb, Kmetek, Kydlíček 0 – 0/0 – 0.

V týmu letošního účastníka finálového turnaje o Mistra České republiky BK Lokomotiva Plzeň nastaly výrazné změny. Ze zdravotních důvodů, věřme, že jen na čas ukončil aktivní kariéru Toník Fastner, pro mě nejen proto, že se jmenuje stejně jako můj vnuk, od samých počátků nejsympatičtější z plzeňských hráčů. S celým týmem mu přejeme, aby se v budoucnosti mohl k basketbalu vrátit. Na soupisce chybí i Darius Kimia a Erik Cápal. Trenéra Marka Kozla, který vedl tým od prvních driblinků jeho svěřenců v U10, dokázal své hráče motivovat právě na základě vzájemných, ale vždy rytířských bitev s naším týmem, získal s týmem stříbrné medaile na NF v Ostravě  a na konci svého působení i umístění mezi 8 nejlepšími týmy ČR. Basketbal musel ustoupit práci a zdraví, zůstal ale asistentem neméně zkušeného trenéra Erika Eismana, který své hráčské zkušenosti z ligových Lions Jindřichův Hradec uplatnil jako trenér začínajících basketbalistů v Jiskře Domažlice, když se významně podepsal jak pod kariérou třeba Jirky Paidara a myslím, že i výrazně pomohl v začátcích Natálce Zelenkové.

V sobotu Lokotka smetla oslabenou domažlickou Jiskru 127 : 51 a určitě se domácí chystali něco podobného zopakovat i v neděli proti svému odvěkému rivalovi. V hlavách jim jistě zůstaly vzpomínky na loňské 2krát odložené utkání (EYBL a covid), nakonec jsme na to doplatili my, když nám chyběl Pepa Šlof s čerstvě zlomenou nohou a také Melka s Veselským kvůli covidu a tak jsme museli odehrát utkání pouze s 8 hráči z nichž 5 bylo ještě z kategorie starších minižáků. Lokomotiva tehdy logicky triumfovala 100:45.

Utkání začalo rychlou trojkou Kudrličky, u kterého chyběl jeho obránce. Následně se ale proti domácí obraně dokázali naši hráči prosadit hned 3krát a i když by asi Tipsport vypsal na naši výhru kurs cca 18,5 vedení 2:4, které jsme hned na konci druhé minuty získali, jsme domácím již získat až do konce utkání nedovolili. Trenér: „Byli jsme v situaci, kdy jsme neměli co ztratit a mohli jsme jen získat.“ Poučen ze sobotního utkání hrál náš tým velice zodpovědně, kluci si vážili míče a zejména kolonka ztrát na technickém zápise měla jen dva záznamy. První čtvrtinu jsme vyhráli o 7 bodů. Ve druhé čtvrtině sice domácí zvýšili tempo a drželi ho i díky častému střídání. Tradičně nás zlobil David Kozel ale ani naši hráči nezaháleli a k překvapení i nás samých jsme vyhráli i druhou desetiminutovku o jediný bod. Myslím, že trenéři jsou si hodně podobní a tak asi v plzeňské šatně došlo k „mytí hlav“. Bylo to znát od začátku druhé půle na velice aktivní agresivní obraně již na naší polovině hřiště  a následné snaze o zdvojení u půlící čáry. Naštěstí jsme podobnou obranu očekávali, byli jsme na ni připraveni  a otevřeně řečeno, hodně nám pomohly i zkušenosti získané v sobotním utkání v Písku. Pokud bych měl nějakého hráče vyzdvihnout, což činím zřídka a nerad, pak toto byla „čtvrtina Jardy Melky“, který dokázal využít přihrávek, které na něj většinou adresovali hráči ze „zdvojovací pasti“ dříve než sklapla. Čtvrtinu jsme vyhráli o 2 body a do závěrečného hracího období jsme šli za stavu 40:50 pro nás. Zdaleka nic ale nebylo rozhodnuto. Tento tým vždy hraje až do poslední sekundy. Domácí povzbudil neproměněný dvojtakt Kolackiho i dva neproměněné trestné hody Šlofa. Když v 7. minutě dal svoji první letošní trojku domácí pivot Musil, vypadalo to s našimi sny o možném zázraku, které jsme začali po Šlofově trojce na 50:57 snít, bledě. Na světelném ukazateli svítilo skóre 53:57 a po nájezdu agilního talentovaného Hanzlíčka dokonce 55:57. Pokud bych poslední Šlofovu trojku označil jako drzou, pak ta Melkova z 8.minuty, která nám bezprostředně po koši Hanzlíka dala znovu naději a vedení 55:60 byla doslova dílem matky Štěstěny – vysoký oblouk přes blokujícího obránce, odraz od desky a to přímo do koše. Štěstí přeje připraveným. Až nás zaskočilo, když z protiútoku domácí stříleli okamžitě trojku a nikdo z nich nešel ani doskakovat. Získali jsme tedy snadno míč a čekali na domácí taktické fauly, které by nás poslaly na čáru trestného hodu. Nestalo se tak, protáhli jsme čas útoku a po nezištné přihrávce Lukáš Veselský tentokrát neudělal kroky, ale vzorně se jedním driblinkem dostal do pozice a zvýšil naše vedení na 7 bodů. V oddechovém čase jsme si stanovili další naši taktiku, kterou již, na rozdíl od soboty, všichni hráči bez výjimky dodrželi. Hanzlíček pak na začátku závěrečné minuty snížil na 57:62 a naděje Lokomotivy znovu vzplála. Mohl ji uhasit Filip Šnejdar, ale trestné hody mu tentokrát nevyšly. Do konce základní hrací doby zbývalo už jen půl minuty. Rychlá domácí střela nenašla cíl, doskočili jsme  a po faulu domácích ukázal Šlof přesnou ruku a zpečetil naše senzační vítězství.

BK LOKOMOTIVA PLZEŇ – BK KLATOVY  57 : 64  (10:17, 14:15,16:18, 17:14)

Statistika: Šlof 27 (3krát za 3) – 10/4 – 2, Melka 17 (1) – 6/4 – 2, Kodyš 12 – 0/0 – 4, Šnejdar 4 – 4/2 – 0, Kolacki 2 – 2/0 – 3, Veselský 2 – 0/0 – 1,  Kinský, Kmetek, Kydlíček, Pavelec a Kotáb 0 – 0/0 – 0.

Šťastný trenér: „Sláva vítězům, čest poraženým. Chybělo málo a v obou utkáních nám mohla zůstat jen ta čest. Kluci během víkendu poznali na vlastní kůži dvě pravdy, které jim říkám před každým utkáním. Žádného soupeře nesmíme ani v nejmenším podcenit. A z žádného soupeře se nesmíme předem strachem pos.at. V sobotu tu první pravdu poznali hned 2krát. Poprvé, když svou laxností a neoprávněných sebevědomím dali domácím víru ve vítězství, podruhé, když už si 1,4 vteřiny před koncem mysleli, že je rozhodnuto a hrubě po taktické stránce zklamali. V neděli pak na vlastní oči viděli, jak těžké to měli  kluci z Lokomotivy, kteří nás podcenili a dali nám víru, že bychom mohli odejít z utkání jako vítězové. Snad mě nikdo nebude kamenovat, ale už jsem od loňska moc nevěřil, že by se nám mohlo podařit Lokomotivu, a to dokonce na jejich palubovce, porazit. Skvělou náladu mi ale pomalu braly cestou do Klatov myšlenky na loňskou sezónu. Právě v neděli v Plzni se ukázalo, že by naše loňské výsledky s Pepou Šlofem v sestavě přinesly výrazně menší rozdíly ve skóre a to by znamenalo náš postup do elitní extraligové nadstavby. Klukům bych to strašně moc přál a věřím, že po tomto víkendu půjdeme ještě důrazněji za nadějí dobrého umístění a dobrého skóre a o postup se budeme prát dokud nezhasne třeba i nepatrná naděje.“